Vláda schválila Řehkovu nominaci na návrh ministryně Jany Černochové (ODS) začátkem června. Před tím ji Černochová projednala s prezidentem, shodli se, že je jejich společným kandidátem. O několik dnů později nominaci projednal sněmovní branný výbor. Byla tím splněna zákonná podmínka, aby Zeman mohl Řehku jmenovat. S představou směřování armády nastupující náčelník generálního štábu seznámil prezidenta 8. června.

Černochová už dříve řekla, že Řehkovým zadáním bude dokončení modernizace armády, bude se muset zabývat také českým předsednictvím v Radě EU a následky války na Ukrajině. Za obrovskou výhodu označila to, že budoucí náčelník generálního štábu má jako končící ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) zkušenost z tohoto úřadu, protože kybernetický prostor je považován za další bojiště.

Výhrady proti jmenování sedmačtyřicetiletého Řehky přednesla část opozice. Předseda branného výboru a bývalý ministr obrany Lubomír Metnar (ANO) volbu označil za mimosystémovou, protože Řehka je na dobu výkonu funkce ředitele NÚKIB zařazen do záloh. Ocenil ale jeho předchozí práci v armádě i v NÚKIB. Další člen výboru Radovan Vích (SPD) považuje výběr za porušení kariérního řádu, protože Řehka má hodnost pouze brigádního generála. Prezident Zeman má ve středu podle informací ČTK před jmenováním nového šéfa generálního štábu na programu mimo jiné udělení povýšení, Ovčáček ale ČTK neodpověděl na dotaz, zda půjde o Řehku.

Řehka po studiu odešel ke speciálním silám do Prostějova, kterým i velel. Účastnil se zahraničních misí na Balkáně a v Afghánistánu a působil i ve velitelských strukturách v NATO. Absolvoval několik zahraničních kurzů včetně prestižního Rangers ve Spojených státech. Po jmenování do čela NÚKIB odešel do civilu. NÚKIB se pod jeho vedením opakovaně věnoval například kybernetickým útokům na české instituce a firmy, řada z nich je připisována Rusku.