Hlava státu v uvedeném rozhovoru uvedla, že by v kabinetu Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů se STAN vyměnil ministry zahraničí Jana Lipavského (Piráti), financí Zbyňka Stanjuru (ODS), průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN), vnitra Víta Rakušana (STAN), ministryni životního prostředí Annu Hubáčkovou (za KDU-ČSL) a pro vědu, výzkum a inovace Helenu Langšádlovou (TOP 09).

"V některých případech to udělat nemůžu, například v případě pana Rakušana, protože jeho vláda by se stala menšinovou, ale budu s ním o tom mluvit a svůj názor mu ještě dále zdůvodním," řekl Zeman. "Nebudu naléhat, protože toto je věc premiéra. On se může chlubit tím, jaké má dobré ministry. Když se bude chlubit těmito ministry, tak nevím, jestli chvála bude úplně oprávněná," dodal prezident.

Hubáčková má plnou podporu předsedy KDU-ČSL a vicepremiéra Mariana Jurečky, řekl dnes v CNN Prima News. Vláda podle něj musela řešit tři velké krize, s čímž se vypořádala poměrně dobře. Uznal ale, že kabinet musí zlepšit svoji práci a komunikaci, více naslouchat lidem a více jim vysvětlovat své kroky a plány.

U Lipavského Zemanovi vadí, že má podle něj nižší vzdělání, než je obvyklé u řadových velvyslanců, u Stanjury pak absence ekonomického vzdělání. Síkela je podle prezidenta bankéř, který se nikdy nezabýval průmyslem ani energetikou. U Hubáčkové kritizuje, že "adoruje" Zelenou dohodu pro Evropu včetně zákazu automobilů se spalovacími motory. Langšádlová je podle něj neviditelnou funkcionářkou TOP 09.

Rakušan podle hlavy státu zvládnul migrační krizi v souvislosti s ukrajinskými uprchlíky. To, že není dobrý politik, podle Zemana ale ukazuje případ již bývalého ředitele civilní rozvědky Petra Mlejnka, kterého Rakušan do úřadu navrhl i přes jeho kontakty s podnikatelem Michalem Redlem obviněným v kauze Dozimetr.

Šéfovi české diplomacie Lipavskému u prezidenta nepřilepšilo ani vystoupení v Radě bezpečnosti OSN, kde měl tento týden projev jako první Čech po téměř 30 letech. "Vystoupení ať už v Radě bezpečnosti nebo na Valném shromáždění samo o sobě není úspěchem," řekl s tím, že úspěchem by byl projev, který by zaujal tak, že by se o něm psalo v titulcích novin.

Pochválil naopak premiéra Fialu nebo ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS). "Koneckonců berte ty, které jsem nejmenoval kriticky, jako ty, které jsem implicitně pochválil," dodal Zeman.

Zeman: Česko by mělo přijímat Rusy prchající před mobilizací

Česká republika by měla přijímat Rusy prchající před mobilizací. V pořadu Partie Terezie Tománkové v televizi CNN Prima News to dnes řekl prezident Miloš Zeman. Člověk, který prchá z Ruska, není bezpečnostní riziko, uvedl.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) ve čtvrtek ČTK sdělil, že Rusové, kteří ze země utíkají kvůli tomu, že se chtějí vyhnout mobilizaci, nesplňují v ČR podmínky pro udělení humanitárního víza. Ruský prezident Vladimir Putin ve středu vyhlásil částečnou mobilizaci.

Zeman dnes řekl, že s Lipavským nesouhlasí. "Myslím, že těmto lidem, podobně jako ukrajinským uprchlíkům, bychom víza dávat měli," konstatoval. "Člověk, který prchá z Ruska, není bezpečnostní riziko," dodal.

Podle čtvrtečního vyjádření mluvčí Evropské komise je rozhodnutí, zda vpustit na své území lidi přicházející z Ruska, na členských státech Evropské unie. Unijní státy by podle ní měly vždy zaručit vstup lidem žádajícím v EU o azyl a jejich žádosti pak individuálně posoudit.

Podle premiéra Petra Fialy (ODS) bude Česko k případným dezertérům přistupovat jako ke všem žadatelům o azyl. "Pokud někdo přijde, bude jeho žádost posouzena v rámci standardního azylového řízení," uvedl ve čtvrtek v předvolební debatě serveru Blesk.cz. Doplnil, že žádné signály o přílivu Rusů, kteří se chtějí vyhnout mobilizaci, vláda ale nemá.

Například pobaltské země už ve středu vyhlásily, že Rusům prchajícím před mobilizací poskytovat útočiště nebudou. Německo je naopak připraveno přijímat desertéry z ruské armády. Česko jako první členský stát EU plošně pozastavilo vydávání víz pro občany Ruska, a to den po invazi na Ukrajinu, tedy 25. února. Zákaz trvá dosud, později jej Česko uvalilo též na běloruské občany, v obou případech s výjimkou humanitárních případů.

Putin ve středu v televizním vystoupení uvedl, že vyhlášení částečné mobilizace je na obranu před Západem, který se podle něho snaží oslabit, rozdělit a zničit Rusko. Podle ruského ministra obrany Sergeje Šojgua armáda povolá při mobilizaci 300.000 rezervistů.

"Tato mobilizace zahrnuje přes milion vojáků, zcela jasně kanónenfutr se všemi důsledky," uvedl Zeman s tím, že změna vedení v Rusku je možná, přičemž roli v tom může hrát buď armáda, nebo byznys. "Armáda však předvedla tak obrovskou neschopnost, že nebude iniciátorem jakékoli změny, možnosti byznysu jsou sankcemi omezeny, to nemluvím o zabavování jachet. Pokud by došlo k politickým změnám, viděl bych to jako tlak ekonomických kruhů," uvedl.