Zeman generálům pogratuloval ke jmenování a uvedl, že si důkladně prostudoval jejich životopisy. "A chtěl bych vyjádřit obdiv a úctu nad vašimi životními příběhy," prohlásil. Mnozí podle něj sloužili v Afghánistánu, mnozí prošli nelehkou kariérou. "Jeden z vás má tak zajímavý životní příběh, že se mu podařilo jak vyřešit metanolovou aféru, tak zachránit jako policejní vyjednavač životy 30 lidí," uvedl. Jeho slova se týkala ředitele Útvaru pro ochranu prezidenta Martina Baláže, který dříve působil jako kriminalista ve Zlíně.

Prezident také ocenil spolupráci armády, policistů a hasičů při událostech, které Česko v posledních letech zasáhly. Zmínil například koronavirovou pandemii či tornádo na jižní Moravě.

V armádě se nové hodnosti dočkalo devět mužů. Zeman povýšil mimo jiné Petra Šnajdárka z ministerstva obrany, který se významně podílel na projektu tzv. Chytré karantény a kterého v říjnu 2020 ocenil medailí Za zásluhy. Do hodnosti armádního generála ve výslužbě pak prezident jmenoval bývalého náčelníka generálního štábu Jiřího Nekvasila. Ten měl dosud hodnost generálplukovníka, kterou ale česká armáda zrušila po vstupu do NATO. Hodnost tehdy vojákům zůstala, nikdo další ji ale nemohl získat. Nekvasil tak byl jediným bývalým nebo současným náčelníkem generálního štábu, který nebyl armádním generálem.

Brigádními generály se dále stali zástupce ředitele sekce pro výkon zpravodajské činnosti Vojenského zpravodajství Václav Liedermann, velitel 21. základny taktického letectva Jaroslav Mika, šéf Ředitelství speciálních sil ministerstva obrany Ladislav Rebilas, velitel 22. základny vrtulníkového letectva Rudolf Straka a velitel 4. brigády rychlého nasazení Jan Štěpánek.

Z řad policistů povýšil Zeman pět mužů. Kromě Lercha a Baláže se stali generály ještě náměstek na policejním prezidiu Tomáš Kubík, ředitel karlovarských policistů Petr Macháček a ředitel cizinecké policie Milan Majer. Mezi hasiči se kromě Vlčka dočkali povýšení další dva příslušníci sboru - ředitel karlovarských hasičů Václav Klemák a ředitel pražských hasičů Luděk Prudil. Z vězeňské služby jmenoval ještě prezident do hodnosti generála ve výslužbě ředitele personálního odboru na generálního ředitelství Mariana Prokeše.

Zeman podle očekávání opět nejmenoval ředitele BIS Koudelku generálem

eman dnes podle očekávání opět nejmenoval ředitele Bezpečnostní informační služby Michala Koudelku do generálské hodnosti. Vláda s návrhem neuspěla už posedmé. Ředitel civilní kontrarozvědky Koudelka zůstává plukovníkem. Prezident má proti Koudelkovi i Bezpečnostní informační službě výhrady dlouhodobě, v minulosti o ní mluvil jako "čučkařích".

Zeman před týdnem uvedl, že důvody svého rozhodnutí sdělil premiéru Petru Fialovi (ODS) za přítomnosti několika lidí z bezpečnostních složek. V Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News minulý týden své výhrady ke Koudelkovi označil za velmi vážné, nechtěl je ale zveřejnit. "Je to spíše právě záležitost bezpečnostní než veřejná, ale mám velmi vážné důvody," řekl Zeman.

Prezident se podle dřívějších informací Hospodářských novin na návrh na jmenování Koudelky generálem "ani nepodíval a roztrhal ho". Zeman k tomu poznamenal, že návrh nechal skartovat, aby nebyl zneužit jeho podpis.

Fialova vláda v únoru potvrdila Koudelku ve funkci řádného ředitele BIS, kterou byl od loňského léta pověřený po skončení předchozího pětiletého mandátu.

Koudelka se narodil v roce 1965, vystudoval České vysoké učení technické. Je dlouholetým pracovníkem kontrarozvědky, v tajných službách je od roku 1992. Deset let vedl odbor kontrašpionáže. Ředitelem BIS ho v roce 2016 poprvé jmenovala vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD). Koudelka vystřídal dlouholetého šéfa BIS Jiřího Langa, který požádal o odvolání a nyní je ředitelem Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ). Řízení BIS se opětovně plnohodnotně ujal letos 15. února.

Minulý kabinet Andreje Babiše (ANO) zdůvodňoval návrh jmenovat Koudelku generálem vysokými profesními a osobními kvalitami šéfa BIS, ale také velmi dobrými výsledky kontrarozvědky.