Zeman nesdílí obavy z případné ruské agrese vůči Ukrajině

Zeman uvedl, že Rusové "nejsou blázni" a útok na Ukrajinu by pro ně znamenal čistý zisk jenom v tom, že dají Ukrajině jakési varování, vojenské varování, ale znamenal by pro ně daleko větší ztrátu v podobě nejrůznějších sankcí.

"Když si srovnáte zisk a ztrátu, tak protože nejsou neinteligentní, tak jim vyjde, že by na tom prodělali, dokonce výrazně prodělali," uvedl Zeman. Pokud by nějaký konflikt nastal, soustředil by se podle prezidenta na otázku dvou separatistických oblastí Doněcka a Luhanska na východě Ukrajiny.

Rusko v posledních měsících shromáždilo u ukrajinských hranic desítky tisíc vojáků, čímž vyvolalo obavy Západu, že se připravuje na vojenskou akci na Ukrajině. Moskva odmítá náznaky, že má v plánu Ukrajinu napadnout. Tvrdí, že má obavy o vlastní bezpečnost. Od Spojených států a NATO žádá kromě jiného záruku, že aliance nepřijme Ukrajinu za člena, a nebude tak zvyšovat svoji přítomnost v blízkosti Ruska. NATO i Spojené státy tento požadavek Moskvy odmítají.

K českému daru Ukrajině v podobě 4000 dělostřeleckých granátů za asi 37 milionů korun, jak o něm rozhodla vláda Petra Fialy (ODS), Zeman uvedl, že jako ekonom by munici místo darování prodal. Na druhou stranu, jak řekl, chápe argumenty, že Česko tyto granáty nepotřebuje, protože jsou určeny pro děla, která se vyřazují z provozu.

Prezident také uvedl, že by nepodpořil vyslání českých vojáků k východním hranicím NATO. "Považuji to za chřestění zbraněmi," uvedl. O tom, že nasazení nových jednotek Severoatlantické aliance v zemích jejího východního křídla je v zájmu české bezpečnosti a Česko by se na něm mělo podílet, hovořil koncem ledna po jednání s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).

V diplomacii Zeman naopak pochválil vládu za uzavření dohody s Polskem o řešení vlivu těžební činnosti v polském hnědouhelném dolu Turów u českých hranic. "Je to významný počin ve vztazích mezi Českem a Polskem a je dobře, že se tak stalo," řekl prezident.

Napětí ohledně Ukrajiny přetrvávalo navzdory diplomatickým aktivitám i v posledních dnech. Washington ve čtvrtek prohlásil, že má informace - aniž je podložil konkrétními důkazy - o tom, že Rusko se souhlasem vysoce postavených vládních činitelů vypracovalo plán na zveřejnění falešných zpráv, které by mohly sloužit jako záminka k ruské invazi na Ukrajinu. Kyjev je ale zdrženlivější a ministr obrany Oleksij Reznikov ve čtvrtek řekl, že riziko výrazné eskalace konfliktu je v tuto chvíli nízké.

Ukrajinský ministr: Zeman se snaží poškodit česko-ukrajinské vztahy

Český prezident Miloš Zeman se svými výroky o Ukrajině marně snaží poškodit česko-ukrajinské vztahy, uvedl dnes ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Zeman v dnešním rozhovoru na televizní stanici CNN Prima News řekl, že nesdílí obavy z případné ruské agrese Moskvy vůči Ukrajině, a také že není důvod přesouvat kvůli Ukrajině vojáky k východním hranicím Severoatlantické aliance.

"Další pokus prezidenta Zemana poškodit ukrajinsko-české vztahy skončí dalším neúspěchem," uvedl na twitteru šéf ukrajinské diplomacie. "Těším se na návštěvu (českého ministra zahraničí) Jana Lipavského. Reprezentuje odpovědnou vládu, která chápe nebezpečí ruské agrese vůči Ukrajině pro Česko a pro celou Evropu," dodal Kuleba. Lipavský zahájí dvoudenní návštěvu Ukrajiny v pondělí.

Rusko v posledních měsících nashromáždilo u hranic s Ukrajinou desítky tisíc vojáků, čímž vyvolalo obavy Západu, že se připravuje na vojenskou akci na Ukrajině. Moskva popírá, že má v plánu Ukrajinu napadnout. Tvrdí, že má obavy o vlastní bezpečnost. Od Spojených států a NATO žádá kromě jiného záruku, že aliance nepřijme Ukrajinu za člena, a nebude tak zvyšovat svoji přítomnost v blízkosti Ruska. Česká vláda, NATO či Spojené státy tento požadavek Ruska odmítají.

Zeman v CNN Prima News řekl, že nynější napětí zatím pokládá za válku slov z obou stran a přál by si, aby to tak zůstalo. Rusové podle něj "nejsou blázni" a útok na Ukrajinu by pro ně nebyl výhodný. Sdělil také, že by nepodpořil vyslání vojáků NATO na východní hranici aliance, protože by šlo o "chřestění zbraněmi".

"Pokud Ukrajina není členem NATO, není důvod, abychom tam posílali vojenské jednotky," odpověděl prezident na otázku ohledně své možné podpory plánu na vyslání vojenských posil k východním hranicím aliance, například na Slovensko. Nepřímo se také vyslovil proti přijetí Ukrajiny do NATO, neboť aliance "zásadně nepřijímá země, kde je občanská válka". Ukrajina podle Zemana takovou zemí je, byť válka tam nyní má podobu zamrzlého konfliktu v oblasti Donbasu na východě země.

Premiér Petr Fiala začátkem týdne ujistil ukrajinského velvyslance v Praze Jevhena Perebyjnise, že Česká republika stojí plně za Ukrajinou a odmítá jakékoli formy ruské agrese. Česká vláda se v lednu rozhodla darovat Kyjevu přes 4000 dělostřeleckých granátů zhruba za 37 milionů korun, které by měly pomoci zvýšit obranyschopnost ukrajinské armády. Podle Lipavského by se Česko mělo podílet na nasazení nových aliančních jednotek ve státech východního křídla NATO.

Zemanova vyjádření sledují i ruská média. Agentura TASS hodnotí výroky tak, že český prezident "vystoupil proti vyslání jednotek NATO na Ukrajinu". To ovšem česká vláda ani další spojenci v NATO nenavrhují. Agentura RIA Novosti si všímá jiného výroku, ve kterém Zeman v souvislosti s výbuchy muničního skladu ve Vrběticích zopakoval své dřívější tvrzení, že podle české Bezpečnostní informační služby "chybí důkazy či svědectví, že ruští agenti byli ve skladišti ve Vrběticích".

Témata:  Miloš Zeman,  Rusko,  Ukrajina