Novela také stanoví, že úřady budou rodná čísla zapisovat do občanských průkazů ještě další dva roky, tedy o rok déle než podle platného zákona. Rodná čísla, z nichž lze vyčíst věk a pohlaví jejich nositelů, mají být poté nahrazeny bezvýznamovým identifikátorem.

DIA podle vicepremiéra pro digitalizaci Ivana Bartoše (Piráti) převezme nejen správu základních registrů, ale také CzechPointů nebo web Portál občana. Pod správou DIA už v roce 2023 vzniknou nové služby, které jsou určeny přímo občanům. Už za rok by měli mít k dispozici elektronickou peněženku (tzv. eDokladovku).

"Digitální peněženka se chystá i na evropské úrovni a snažíme se tomu jít naproti. Technicky by národní appka měla začít fungovat na přelomu let 2023 a 2024 s tím, že bude umět základní identifikaci. Pak si můžeme zvolit, jaké další prvky tam dodáme – třeba potvrzení o očkování, nebo nejvyšší dosažené vzdělání," uvedl Bartoš.

DIA má zjednodušit poskytování služeb veřejné správy lidem. Formálně vznikne k 1. lednu příštího roku, reálně podle Bartoše zahájí činnost až od začátku dubna kvůli dostatku času na přípravy. Od vzniku agentury si vicepremiér slibuje úspory v nákladech na lidi i na informační technologie. Příští rok vicepremiér také chystá zavedení jednotné státní domény gov.cz pro weby ministerstev, která zvýší právní jistotu občana, zabrání aktuálním kybernetickým útokům skrze falešné stránky ministerstev, zlevní provoz domén a sjednotí a zpřehlední stát jak pro občany Česka, tak při pohledu ze zahraničí.

Proti vzniku agentury jako nového úřadu byly opoziční hnutí ANO a SPD, její vznik nepodpořil přímo ani Senát. Horní parlamentní komora vyzvala kompetentní orgány k tomu, aby při budování DIA "ctily zásady hospodárnosti a účelnosti a aby při systematizaci důsledně dodržovaly ustanovení kompetenčního zákona". Požádala také o provedení strategické rozvahy všech zamýšlených změn, a to především s ohledem na dobrou správu, řádné legislativní postupy a bezpečnostní zájmy ČR a jejích občanů.

Vytvoření DIA si vyžádá 125 až 168 nových pracovních pozic, 187 zaměstnanců má podle Bartošova vyjádření převzít zejména z ministerstva vnitra. Roční náklady na ně a další výdaje jako služby, konzultace či programové vybavení by měly činit 300 milionů Kč. Národní plán obnovy by podle materiálu měl zajistit 140 milionů Kč ročně, zbytek by připadl na státní rozpočet. Vzhledem k předpokládaným úsporám se očekává návrat investice do dvou let. Vytvoření agentury "není cíl, ale prostředek, aby vláda nasedla na koně automatizace a digitalizace", uvedl Bartoš. Smyslem agentury je podle něj překonat resortismus, vyčlenit z jednotlivých úřadů výdaje na digitalizaci a učinit je transparentní.

Negativní stanovisko k novele zaujala ICT unie, tedy profesní organizace v oblasti informačních technologií. Podle ICT unie by mělo být raději posíleno ministerstvo vnitra ve správě registrů. Vznik agentury naopak podpořilo uskupení Společně a digitálně, které sdružuje neziskové organizace usilující o digitální transformaci státu.

Nová agentura by podle vicepremiéra měla provozovat takzvaná kompetenční centra, která soustředí experty na danou oblast. V plánu jsou tři taková centra, jedno pro sdílené služby a odborné vzdělávání, další pro jednotný standard a uživatelskou přívětivost. Třetí se má zabývat analýzami, spoluprací a vývojem.

Součástí novely je i úprava, podle níž úřady budou rodná čísla zapisovat do občanských průkazů až do konce roku 2024, tedy o rok déle, než podle platného práva. Rodné číslo má poté nahradit nové číslo, z něhož nebude možné určit věk a pohlaví občana, do konce příštího roku by se to ale podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) nepodařilo realizovat.