Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) při schvalování novely v Senátu připustil, že v případě nafty by snížení na minimální hranici stanovenou EU mohlo být trvalé.

Z litru benzinu se nyní odvádí daň 12,84 koruny a u nafty 9,95 koruny. Ministerstvo financí už dříve uvedlo, že ceny u čerpacích stanic by mohly díky snížení spotřební daně klesnout až o 1,80 Kč na litr. Předpokládaný výpadek příjmů státního rozpočtu činí zhruba čtyři miliardy korun. Státnímu fondu dopravní infrastruktury, který dostává 9,1 procenta z této daně, chce vláda jeho podíl nahradit.

Případné trvalé snížení sazby spotřební daně u nafty bude podle Stanjury záviset na vývoji cen na světových trzích. Ujistil, že do konce září budou pokračovat kontroly marží u prodejců, aby byla jistota, že se snížení daně do ceny promítne. Podle opozice je opatření nedostatečné a na cenách pohonných hmot se výrazně neprojeví. Opoziční hnutí ANO ve Sněmovně navrhuje například zrušit daň z přidané hodnoty u pohonných hmot.

Ceny benzinu i nafty vystoupaly kolem 10. března na rekordní maxima v důsledku ruského vpádu na Ukrajinu, po kterém výrazně zdražila ropa a zároveň oslabila koruna vůči dolaru. Litr benzinu stál v průměru až víc než 47 korun, průměrná cena dieselu přesáhla 49,50 korun za litr. Ministerstvo financí kvůli tomu začalo zhruba od poloviny března sbírat data o výši marží prodejců paliv, což se projevilo na snížení jejich cen.

Podle informací společnosti CCS k úterku cena nejprodávanějšího benzinu Natural 95 pokračovala čtvrtým týdnem v růstu. Za předchozí týden se zvýšila o víc než 60 haléřů na průměrných 44,80 koruny za litr. Nafta po třech týdnech zdražování v uplynulém týdnu lehce zlevnila o šest haléřů na průměrných 46,35 Kč/l.