Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Zeman vznesl nehorázný požadavek. Od BIS chce seznam ruských špionů

Miloš Zeman
Miloš Zeman
Foto: Twitter

Prezident Miloš Zeman požaduje po Bezpečnostní informační službě (BIS) jména ruských špionů v Česku, uvedl dnes s odkazem na tři důvěryhodné vysoce postavené zdroje Český rozhlas-Radiožurnál. Hlava státu podle něj chce po civilní kontrarozvědce také, aby doložila, jaké operace ruské zpravodajské služby v Česku podnikají nebo jací Češi s nimi spolupracují.

Podle Radiožurnálu dostal ředitel BIS Michal Koudelka zadání od prezidenta republiky letos na podzim. Zeman k tomu využil pravomoc, kdy může ze své funkce tajnou službu úkolovat s vědomím vlády. Kabinet už o tom podle rozhlasu byl informován.

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČTK tuto informaci nepotvrdil, ani nevyvrátil. "To je otázka, na kterou já nemohu ze zákona odpovídat," řekl ČTK. Ze stejného důvodu nechtěl ani komentovat prezidentův požadavek.

O úkolu ví i stálá parlamentní komise pro kontrolu činnosti BIS, která se bude věcí zabývat ve čtvrtek. Z pozvánky na jednání komise podle rozhlasu vyplývá, že ředitel Koudelka chce vyjádření komise, zda má prezident na požadované informace právo.

Podle Radiožurnálu žádá prezident po BIS tři okruhy informací. Zaprvé informace o vlivových a infiltračních operacích ruských tajných služeb ohrožujících zájmy Česka. Zadruhé informace o tom, kteří konkrétní ruští zpravodajští důstojníci v ČR působí, kteří Češi s nimi spolupracují, jaké informace jim předávají a jak spolupráce vypadá. Třetím okruhem, na který směřuje prezidentova žádost, jsou informace k údajnému praní špinavých peněz ruského organizovaného zločinu, na které upozorňují dokumenty uniklé z amerického úřadu na potírání finanční kriminality, uvedl rozhlas.

Mluvčí BIS nechtěl zjištění Radiožurnálu komentovat. Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček rádiu řekl, že o žádném úkolu prezidenta pro BIS neví. Hradní kancléř Vratislav Mynář pouze sdělil, že vztahy mezi prezidentem, vládou a zpravodajskými službami jsou nastaveny jasně. "A platí, že zpravodajské služby zákonným adresátům svá tvrzení dokládají," uvedl kancléř.

Podle expertů oslovených Radiožurnálem není obvyklé, aby prezident, vláda či sněmovní výbor žádali po kontrarozvědce tak detailní a živé informace. "O podobně nehorázném požadavku jsem za 30 let, co se zabývám tajnými službami, nikdy neslyšel," řekl rozhlasu bezpečnostní expert a bývalý ředitel civilní rozvědky (ÚZSI) Petr Zeman. Domnívá se, že pokud by vedení BIS požadavku prezidenta vyhovělo, tak se podle něj zcela vyloučí z mezinárodně spolupracující bezpečnostní komunity a tajná služba bude na léta vyřazena z činnosti. Za značně netypické a netradiční považuje údajně požadovaný rozsah informací také bývalý náměstek ředitele pro analytiku a zahraniční styky ÚZSI Jan Paďourek.

Podle bývalého ředitele rozvědky a někdejšího ministra vnitra Františka Bublana souvisí úkol s končícím funkčním obdobím šéfa BIS, se kterým má prezident napjaté vztahy. "Tam je jasný cíl, panu Koudelkovi končí mandát a on (prezident) chce docílit toho, aby tam mohl být dosazen někdo jiný, kdo mu bude třeba více nakloněn," řekl Bublan Radiožurnálu.

Prezident Miloš Zeman kritizuje práci BIS dlouhodobě, zejména v souvislosti s varováním tajné služby před vlivem Číny a Ruska. Šéfa kontrarozvědky Koudelku opakovaně odmítl povýšit do generálské hodnosti. Poté, co v prosinci 2018 BIS zveřejnila zprávu, v níž varovala před ruskými a čínskými špiony, kteří mimo jiné působí na ruském a čínském velvyslanectví, Zeman označil zprávu za "plácání" a zpravodajce za "čučkaře".

Témata:  Miloš Zeman Michal Koudelka BIS (Bezpečnostní informační služba ČR) prezident ČR špionáž

Související

Aktuálně se děje

9:02

Ukrajina může poprvé použít ATACMS a Storm Shadow na ruském území. Změní tak průběh války?

Spojené státy poprvé povolily Ukrajině použít rakety dlouhého doletu ATACMS k útoku na území Ruska. Tento krok znamená zásadní změnu americké politiky, která dosud zakazovala využití těchto zbraní mimo ukrajinské území, obzvláště na mezinárodně uznaném ruském území. Rozhodnutí Washingtonu bylo přijato navzdory obavám z eskalace války. Co vedlo ke změně postoje USA a jaké důsledky mohou tyto útoky mít? Na to odpověděl server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Vláda ČR

Sport dostane stovky milionů na obnovu po povodních, rozhodla vláda

Národní sportovní agentura dostane 850 milionů korun na pomoc sportovním organizacím, jejichž majetek zničily či poškodily zářijové povodně. Uvolnění peněz z rozpočtové rezervy schválila vláda středečním jednání. Odsouhlasila také další rozšíření pomoci českým exportérům obchodujícím s Ukrajinou, poskytované formou pojištění vývozních úvěrových rizik Exportní garanční a pojišťovací společností a schválila i spuštění úvěrového programu Národní rozvojové banky pro podnikatele postižené povodněmi.