Z podkladů pro středeční jednání kabinetu vyplývá, že novela neodráží zvláštní postavení tajných služeb a prolamuje současný způsob bezpečnostního řízení. K opoziční předloze by měla vláda poslat zákonodárcům záporné stanovisko.

Poslanci ANO novelu předložili v souvislosti s aférou kolem kontaktů již bývalého ředitele civilní rozvědky Petra Mlejnka s podnikatelem Michalem Redlem obviněným v pražském korupčním případu Dozimetr. Mlejnek se po několika měsících funkce v čele Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) nakonec vzdal, byť ho vláda zprvu podpořila. Mlejnek měl prověrku na stupeň tajné a o prověření na vyšší stupeň měl zažádáno. Podle nynějšího znění zákona prověrku provádí samotná zpravodajská služba. Poslanci ANO poukazují na to, že ji dělají ředitelovi podřízení. Navrhovaná změna by podle nich měla zajistit, aby "pověst a integrita zpravodajských služeb a jejich nejvyššího vedení byla nezpochybnitelná".

Vládní legislativci ale zdůraznili, že současná úprava ochrany utajovaných informací respektuje specifické postavení a úkoly zpravodajských služeb i potřebu zvýšené ochrany zpravodajců. "Pro činnost zpravodajské služby je nepřípustné, aby jiný státní orgán, který není a ani nemůže být dostatečně obeznámen s jejími úkoly, formami a metodami činnosti, vnitřním chodem a bezpečnostními pravidly, posuzoval a vyhodnocoval poznatky a informace shromážděné v průběhu bezpečnostního řízení a rozhodoval o tom, zda její příslušník či uchazeč obdrží osvědčení fyzické osoby či nikoli," stojí v předběžném stanovisku vlády pro zákonodárce.

Proti změně navrhované poslanci ANO se v připomínkovém řízení postavily ÚZSI, Bezpečnostní informační služba (BIS), tedy civilní kontrarozvědka, i NBÚ. BIS upozornila mimo jiné na to, že požadavek prověrky na stupeň přísně tajné značně omezí okruh lidí, z nichž by vláda mohla ředitele zpravodajských služeb vybírat. "Osvědčení na stupeň utajení přísně tajné se vydává jen poměrně úzkému okruhu osob, a to i v rámci zpravodajských služeb samotných" uvedla v připomínce. Podle NBÚ z novely nevyplývá deklarované pravidlo, podle kterého by prověřování možného ředitele tajné služby musel vždy vést tento úřad. Obdobně se vyjádřila civilní rozvědka. Navíc uvedla, že pokud by zákonodárci novelu upravili podle záměru předkladatelů, "bezpečnostní spolehlivost kandidátů na ředitele zpravodajských služeb by byla prověřována omezenějšími prostředky a v užším rozsahu, než u ostatních příslušníků zpravodajských služeb".

Případ Dozimetr je spojen s Dopravním podnikem hlavního města Prahy. Vedle Redla v něm čelí stíhání například bývalý primátorův náměstek za STAN Petr Hlubuček.