Babišova vláda zvyšuje rodičovský příspěvek. Větší porodnost ale není vůbec jistá

Vyšší rodičovská bezpochyby pomůže části rodin zvládnout rostoucí životní náklady. V době drahého bydlení, energií i služeb jde pro mnoho domácností o citelnou pomoc. Z tohoto pohledu je krok vlády pochopitelný.

Současně ale platí, že zkušenosti ze zahraničí i data OECD ukazují, že samotné navyšování finančních dávek obvykle porodnost výrazně nezvyšuje. Pokud nějaký efekt existuje, bývá často pouze krátkodobý. Pokles porodnosti v bohatých zemích není pouze otázkou peněz, ale mnohem širších společenských změn.

Mění se představa o životním naplnění, podobě kariéry, partnerských vztazích i rodičovství samotném. Mladí lidé navíc rodičovství stále častěji odkládají kvůli nejistotě kolem bydlení nebo budoucích příjmů. Vyšší finanční podpora proto sama o sobě často nestačí.

Česká republika je navíc specifická ještě v jednom směru. Má jednu z nejdelších rodičovských dovolených v celém vyspělém světě. Podle dat OECD mohou české matky čerpat placenou podporu až 164 týdnů, což je výrazně více než ve většině západních zemí. 

Český systém rodičovské podpory přitom není v mezinárodním srovnání nijak skromný. OECD řadí Česko mezi země s vyššími veřejnými výdaji na mateřskou a rodičovskou podporu v přepočtu na jedno narozené dítě.

Současně právě Česko vykazuje největší propad zaměstnanosti žen po narození dítěte v celé Evropské unii. Rozdíl mezi zaměstnaností matek malých dětí a žen bez dětí je v Česku zdaleka nejvyšší.

Zajímavé přitom je, že většina podpory rodin v evropských zemích stále směřuje především do přímých peněžitých dávek. Podle dat Eurostatu tvoří dominantní část výdajů na rodinné dávky pravidelné finanční transfery, zatímco služby jako péče o děti nebo podpora slaďování pracovního a rodinného života představují výrazně menší část výdajů. Právě zde však OECD nachází silnější statistickou souvislost s vyšší porodností než u samotných finančních příspěvků.

Analýzy OECD totiž ukazují, že pozitivnější vztah k porodnosti mají zejména investice do předškolní péče a dostupných služeb péče o děti. Samotné peněžité dávky mají podle těchto výzkumů slabší efekt.

Právě proto OECD dlouhodobě upozorňuje, že vedle finanční podpory je klíčová především dostupnost školek, dětských skupin a flexibilních pracovních úvazků. Jinými slovy jde o schopnost skutečně sladit rodinný a pracovní život.

Debata o rodičovské by proto neměla být vedena jen otázkou, zda přidat dalších 50 tisíc korun. Důležitější může být otázka, jak vytvořit prostředí, ve kterém lidé nebudou mít pocit, že rodičovství znamená ekonomické nebo profesní riziko na mnoho let dopředu.

Témata:  vláda ČR,  děti,  rodina,  Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD)