Seznam úkolů pro Evropskou unii. Co už nesmíme přenechávat jiným?

Změna historického směřování

Prvním úkolem je suchá, byrokratická záležitost – změna smluv o Evropské unii. Unie už nemůže stát pouze na obchodní a zemědělské spolupráci, pokud chce zůstat životaschopná. Ukázalo se, že obchod v Evropě nejen funguje, ale dokonce vzkvétá – což je skvělá zpráva. Ekonomická spolupráce v rámci jednoho kontinentu byla po druhé světové válce klíčová pro obnovu Evropy po nevýslovných hrůzách a škodách. Nyní však nastal čas posunout se dál.

Evropská unie se začala formovat v době vrcholící studené války, a tomu odpovídala i její role. Klíčovou bezpečnostní odpovědnost tehdy nesly především Spojené státy, Velká Británie a Francie. Zatímco dvě evropské velmoci postupně ztrácely svůj globální význam a jejich impéria se rozpadala, jediným reálným protivníkem komunistického bloku na východě nakonec zůstaly právě Spojené státy.

S postupem času však Evropská unie začala ztrácet svůj mocenský význam a fakticky se proměnila v jakýsi mezistupeň mezi studenoválečnými rivaly – SSSR a USA. Po rozpadu Sovětského svazu vsadila na masivní expanzi, což výrazně podpořilo její ekonomiku. Díky tomu se EU zařadila mezi největší hospodářské mocnosti světa, po boku Číny a Spojených států.

Z toho vyplývá celá řada domácích úkolů, které Evropská unie nutně musí dohnat. „Neodevzdala“ je už od konce druhé světové války, místo toho je přenechala Spojeným státům v domnění, že to tak zůstane navždy. Jenže Amerika pod vedením Donalda Trumpa jasně ukázala, jak velkou chybou bylo spoléhat se na její ochranu.

První na Mars

Jedním z nejvýraznějších příkladů evropského selhání je závod o Měsíc. Fakticky se jej účastnily pouze Spojené státy a Sovětský svaz, zatímco Evropa zůstala stranou a v oblasti kosmického výzkumu se nechala zcela upozadit. Zatímco SSSR jako první vyslal na Měsíc svůj stroj, USA tam poprvé dopravily člověka – a toto prvenství jim už nikdo nevezme. Evropa v této historické kapitole nehraje prakticky žádnou viditelnou roli.

Nyní miliardář Elon Musk prostřednictvím Trumpa oznámil ambiciózní plán – zamířit na Mars. A právě to by měl být první domácí úkol pro Evropu: dostat se tam dřív než Spojené státy. Má k tomu vše potřebné – technologické kapacity, finanční zdroje i špičkové vědce. Tak proč se neodvážit usilovat o prvenství?

Definitivně zastrašit Rusko

Evropská unie musí nutně porazit Ruskou federaci – ideálně ekonomicky a ideologicky. A pokud to nepůjde jinak, musí být připravena postavit se jí i na bojišti. Moskva vůči Evropě necítí strach, ale spíše pohrdání, a je jen otázkou času, kdy se rozhodne pro další expanzi. Nepoctivě sjednaný a uspěchaný mír na Ukrajině by jí k tomu mohl otevřít dveře.

Nezáleží na tom, odkud Evropská unie vezme finance – klíčové je, aby myšlenka společné evropské armády konečně přešla z teorie do praxe. Spojení vojenských sil Francie, Německa, Itálie a Polska (a dalších 23 zemí) by mohlo být právě tím, co Moskvu skutečně zastraší. Proti takové alianci by ruská armáda neměla šanci a na bojišti by ji čekala ponižující porážka.

Evropská Wall Street

Newyorská Wall Street je ztělesněním amerického snu – symbolem honby za bohatstvím, vzestupu i pádu obřích korporací. Burzy ve Frankfurtu či Londýně sice patří mezi významné světové hráče, ale Wall Street se nemohou rovnat. Pokud chce Evropská unie skutečně konkurovat Spojeným státům, musí investovat do vytvoření společné burzy, která by přitáhla i americké investory a postavila se USA jako rovnocenný finanční gigant.

Spojené státy symbolicky dominují světovým financím – vše, co se odehraje na Wall Street, má dopad na celý globální trh. Svět si tuto realitu naplno uvědomil v roce 1929, kdy krach newyorské burzy spustil řetězec událostí vedoucí k hospodářské krizi, vzestupu extrémismu, a nakonec i k druhé světové válce. Silná, jednotná evropská burza by mohla tuto americkou finanční hegemonii narušit a přinést na globální trhy novou rovnováhu.

Hlavní je spolupráce

Evropská unie se ocitá v situaci, kdy postupně ztrácí Spojené státy jako svého klíčového obchodního partnera. Jakékoli turbulence v americké ekonomice mají přímý dopad i na evropské trhy a ukazuje to, jak důležité je pro EU rozšířit a diverzifikovat své obchodní vztahy. Pokud chce Evropa minimalizovat svou závislost na USA a zároveň posílit svou ekonomickou stabilitu, musí hledat nové partnery a prohlubovat již existující spolupráci s dalšími světovými ekonomikami.

Jednou z nejlogičtějších cest je intenzivnější obchodní partnerství s Kanadou a Mexikem, dvěma zeměmi úzce propojenými se Spojenými státy, které se mohou stát jakýmsi mostem mezi EU a americkým kontinentem. Zároveň by unie měla posílit vnitroevropské vazby, například prostřednictvím strategických dohod s ropnými a energetickými giganty, jako je Norsko, které může pomoci snížit závislost Evropy na ruských surovinách.

Další klíčovou oblastí pro rozšíření obchodních vztahů je Jižní Amerika, konkrétně země sdružené v MERCOSUR (Argentina, Brazílie, Paraguay, Uruguay). Neméně významné jsou dynamicky se rozvíjející ekonomiky jihovýchodní Asie sdružené v ASEAN (Singapur, Indonésie, Malajsie, Vietnam a další).

Strategické partnerství s Indií pak může být klíčovým průlomem nejen v oblasti obchodu, ale také v technologickém, finančním a obranném sektoru. Indie je jednou z nejrychleji rostoucích ekonomik světa a zároveň zemí s obrovským lidským a inovačním potenciálem.

Vlastní zpravodajská služba

Každá země Evropské unie sice disponuje vlastními zpravodajskými službami, avšak historie ukazuje, že hlubší spolupráce v rámci unie přináší efektivnější a rozsáhlejší výsledky. Sdílení zpravodajských informací může být klíčem k větší bezpečnosti celého kontinentu. 

Příklad? Když Spojené státy přestaly Ukrajině poskytovat cenné zpravodajské informace, Kyjev se ocitl v bezprostředním ohrožení. EU má přitom potenciál tuto roli převzít a zajistit, aby její spojenci nebyli odkázáni jen na vůli Washingtonu.

Zřízení jednotné evropské zpravodajské agentury, jak již navrhlo například Německo, by nejen usnadnilo koordinaci mezi jednotlivými státy, ale také zvýšilo schopnost unie předcházet hrozbám a adekvátně reagovat na krize. 

Sdílené operativní informace, centralizovaná analytická činnost a sjednocené postupy by Evropu posílily nejen v obraně proti terorismu a hybridním hrozbám, ale i v boji proti kybernetickým útokům či ekonomické špionáži. 

Témata:  EU,  Evropa,  Mars,  burza,  špionáž