Trump chce účtovat spojenectví v dolarech? Peníze za pomoc může Evropě klidně vrátit

Během nedávné schůze v Bílém domě Trump znovu upozornil ukrajinského prezidenta, že mu stále „nepoděkoval“ za americkou pomoc při obraně proti ruské invazi. V posledních týdnech opakovaně zdůraznil, že Spojené státy i jejich evropští spojenci by se měli snažit získat zpět finanční prostředky, které Ukrajině „půjčili“ na obranu.

Napětí eskalovalo i při setkání s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, kdy byl Trump evropským lídrem přímo opraven. Macron mu připomněl, že značná část pomoci Ukrajině nepochází z půjček, nýbrž z přímých darů evropských států nebo z prostředků získaných ze zmrazených ruských aktiv – tedy přímo z majetku agresora.

Koncem minulého týdne ale Trump zašel ještě dál. Když byl dotázán, zda by dodržel článek 5 Severoatlantické smlouvy o kolektivní obraně, odpověděl bez okolků: „Pokud neplatí, nebudu je bránit.“ Jeho blízký spojenec, miliardář Elon Musk, se k tématu vyjádřil o den později ještě ostřeji. Na své sociální síti X, kterou sám kontroluje, napsal: „Opravdu bychom měli,“ čímž podpořil myšlenku, že Spojené státy by měly z NATO vystoupit.

V záplavě kontroverzních výroků Trumpa a Muska se ztrácí to nejpodstatnější – fakta. Mocní muži, jejichž slova rezonují po celém světě, by se měli řídit právě jimi. Trump trvá na tom, že Ukrajina musí Spojeným státům vrátit každý dolar, ale zdá se, že mu dosud žádný z jeho poradců nevysvětlil jednoduchou realitu: peníze schválené Kongresem na pomoc Ukrajině primárně prospívají samotným USA. Podporují domácí ekonomiku, vytvářejí pracovní místa a pomáhají americké armádě modernizovat svůj arzenál. Ozbrojené síly USA díky tomu například obnovují námořní a vzdušné kapacity pro případnou obranu Tchaj-wanu před hrozící čínskou invazí.

Trumpovy výroky na adresu Ukrajiny se ještě daly chápat jako součást taktiky – snahy vyvinout tlak na ukončení války, ideálně za podmínek výhodných pro USA, což odpovídá tradičnímu americkému přístupu. Co ho však zřejmě rozzuřilo, byla neochota Zelenského přistoupit na dohodu o nerostných surovinách. V reakci na to ho exprezident označil za „diktátora“ bez mandátu od občanů. Jenže i tato obvinění se ukázala jako lichá – průzkumy veřejného mínění jednoznačně vyvrátily Trumpovo tvrzení, že Zelenského podpora klesla na 4 %. Ve skutečnosti se drží výrazně nad 50 %, což je po pěti letech ve funkci mimořádně silná míra důvěry, kterou mu může jedině závidět většina demokratických politiků.

Nyní se ale do spleti Trumpových lží dostala samotná Evropa. Podle amerického prezidenta by totiž nepřispěchala na pomoc – a tak to neudělá ani on. Každý, kdo si pamatuje nebo alespoň slyšel o teroristických útocích z 11. září 2001, však ví, že i toto tvrzení je čistá lež. Právě Evropa tehdy stála po boku USA – zatímco americké letectvo střežilo vzdušný prostor, evropští spojenci pomáhali zajišťovat bezpečnost. Jak trefně připomněl kanadský premiér Justin Trudeau, byla to právě Kanada, kdo v osudný den otevřel svá letiště stovkám amerických civilních letadel, když se vzdušný prostor USA uzavřel. Evropští spojenci tehdy neváhali – a stejně tak by neotáleli ani dnes.

Spojené státy jsou dodnes jedinou zemí, která kdy aktivovala článek 5 Severoatlantické smlouvy – princip kolektivní obrany, podle něhož je útok na jednoho člena považován za útok na všechny. A kdo tehdy přišel na pomoc? Právě Evropa.

Po teroristických útocích z 11. září 2001 evropské státy okamžitě naplnily své spojenecké závazky. Britské a francouzské jednotky se připojily k vojenským operacím v Afghánistánu, německé námořnictvo pomáhalo chránit námořní trasy, zatímco Kanada a další země NATO nasadily své vojáky do boje proti terorismu.

Nešlo jen o formální gesto – evropští spojenci nesli obrovské náklady, včetně lidských životů, aby podpořili Spojené státy v jejich nejtemnější hodině. A nyní Trump tvrdí, že by Evropa Ameriku nebránila? Historie jasně dokazuje opak. Pokud někdo naplnil duch kolektivní obrany NATO, byla to právě Evropa, která stála po boku USA tehdy – a která by to udělala znovu.

Pokud Trump svá slova neodvolá a bude i nadále vést bezohledné rétorické i ekonomické útoky proti americkým spojencům, pak pro Evropu nastává moment jednoty a akce. Je na čase, aby se Evropa semkla jako jeden celek a požadovala to samé, co Trump chce od ní: peníze zpět.

Evropské státy by měly vznést jasný požadavek – finanční kompenzaci za zničené vybavení, pošramocenou reputaci, a hlavně ztracené lidské životy. Koalice pod vedením USA v Afghánistánu a následně i v Iráku nepřinesla očekávané výsledky. Naopak, její důsledky posílily teroristickou hrozbu i v Evropě, která za americké rozhodnutí zaplatila krví svých občanů.

Jenže zatímco Evropa čelila důsledkům těchto válek, Američané se dál soustředili jen na své vlastní mocenské zájmy – a za Trumpovy vlády je tento přístup ještě cyničtější. Pokud tedy Washington pod jeho vedením požaduje vrácení peněz za pomoc Ukrajině, měla by Evropa stejným právem požadovat náhradu za desetiletí obětí, které přinesla ve jménu amerických válek.

Témata:  USA,  komentář,  Donald Trump