Jára Cimrman, fiktivní český génius a všeuměl, se zrodil před půlstoletím. Vymysleli ho Jiří Šebánek se Zdeňkem Svěrákem a zprvu nezávazná mystifikace kolem něj se časem rozrostla do netušených rozměrů. Poprvé se o něm se rozhlasoví posluchači dozvěděli 23. prosince 1966 v humoristickém vysílání z nealkoholické vinárny U pavouka.
Tehdy Karel Velebný alias Evžen Hedvábný oznámil veřejnosti nález truhly s rukopisy do té doby notoricky neznámého česko-moravsko-slezsko-chodského polyhistora. Truhlu objevil ve zdi své chalupy v Jizerských horách.
Na její otevření si však jazzman Velebný pozval svého přítele pyrotechnika Šťáhlavského. Tak byla v jednom okamžiku objevena a zároveň zničena rukopisná pozůstalost tajemného génia. A zrodil se pozoruhodný fenomén.
Jméno Jára Cimrman však v rozhlase zaznělo již 16. září 1966 v tomtéž pořadu, tehdy to ale ještě byl řidič parního válce, který v nafukovací hale vinárny vystavoval své naivní sochy. Exponáty tvořily předměty, které přejel svým válcem.
Jméno Cimrmanovi vymyslel zřejmě Jiří Šebánek podle chomutovského hokejisty. Křestní jméno Jára pak bylo dodáno, aby vzbuzovalo zdání uměleckosti.
Jako hlavní předobrazy postavy samotné uvádí autoři dobrušského technologického nadšence a naivistického malíře Aloise Beera, profesora, amatérského filosofa a vynálezce Jakuba Hrona Metánovského či cestovatele a dobrodruha Jana Eskymo Welzla.
Myšlenku založit kolem Cimrmana divadlo dostali Šebánek, Čepelka, Smoljak a Svěrák v říjnu 1966. Ke hře Akt, která byla pro celovečerní představení krátká, přidali herci ještě fingovanou přednášku o autorovi Cimrmanovi, která se posléze stala pevnou součástí všech představení a měla velký ohlas. Herci se tak stylizovali do odborníků (vědců), kteří interpretují dílo "mistra" jako součást své vědecké práce.
Jedinečnost tohoto divadelního formátu mu zajistila nadčasovost a značný úspěch až do dnešních dnů. Jeho hry se staly notoricky známé a řada citátů z nich zlidověla.
Čistě pánské obsazení hereckého ansámblu divadla (Miloň Čepelka, Pavel Vondruška, Petr Bruckner, Jaroslav Weigel, Jan Hraběta, Václav Kotek, Jan Kašpar, Genadij Rumlena) od té doby uvedlo na jeviště šestnáct mistrových her, většinou z dílny autorské dvojice Smoljak - Svěrák.
Divadlo začínalo v Malostranské besedě a dlouhá léta sídlilo ve Strašnicích, až se cimrmani nakonec v roce 1992 usadili na Žižkově v divadle T. G. Masaryka.
Přesuny divadla souvisely i s jeho střety s tehdejším režimem, kvůli kterému museli tvůrci někdy i měnit obsah her. V roce 1972 mělo divadlo dokonce zakázáno účinkovat na území Prahy.
V 80. letech pronikl Cimrman i na celuloid ve filmech Ladislava Smoljaka s názvem Jára Cimrman ležící, spící, Rozpuštěný a vypuštěný, a v komedii Nejistá sezóna. Na všech těchto filmech se autorsky podílel i Zdeněk Svěrák.
Jára Cimrman má v české kultuře velký ohlas a v roce 2005 dokonce získal nejvyšší počet hlasů v celonárodní anketě Největší Čech. Jeho jméno již také nese několik ulic a dalších míst. Úspěch slaví i verze v angličtině.
Témata: Jára Cimrman, kultura, Češi, Divadlo Járy Cimrmana
Související
3. dubna 2020 15:35
