Praha - Ve věku 83 let dnes večer zemřel herec a dabér Vladimír Brabec. Popularitu mu přinesla v 70. letech role majora Zemana v normalizačním seriálu. Ve filmu a divadle ztvárnil za svůj život desítky rolí. Rád se věnoval i dabingu, za který obdržel cenu Františka Filipovského za celoživotní mistrovství. O úmrtí ČTK informovala Brabcova vnučka Léna Brauner.
Brabec zemřel dnes v podvečer v sanatoriu Na Pleši. "Zemřel stářím v rodinném kruhu," uvedla vnučka.
V jeho herecké knížce jen v Národním divadle je 75 rolí. Na filmovém plátně a televizní obrazovce jich ztvárnil dvojnásobek. Tou nejpopulárnější a zároveň pro něj osudovou byla titulní úloha v kontroverzním ideologicky exponovaném normalizačním seriálu 30 případů majora Zemana z první poloviny 70. let, který falšoval dějiny a manipuloval událostmi. Dodnes se vysílá, má odpůrce, ale i svůj fanklub a účinkovala v něm spousta dalších předních herců.
"Prvních deset dílů byly obyčejné detektivky, pak teprve následovaly ty další a já přestal být Vladimírem Brabcem. Režiséři mě neobsazovali a nechtěli vyndat z toho zemanovského šuplíku. Na začátku jsme netušili, do čeho jdeme - a pak z toho nešlo utéct," komentoval Brabec své účinkování v seriálu před lety ve své televizní 13. komnatě.
Vladimír Brabec se narodil 15. května 1934 a od dětství tíhl k divadlu. Už jako dvanáctiletý hrál v divadle pro mládež v dnešním Paláci Akropolis, v roce 1953 absolvoval DAMU u Miloše Nedbala, Otomara Krejči a Radovana Lukavského. Působil v Mostě a od roku 1959 v Národním divadle. Na volné noze byl přes 20 let. Úspěchy měl například ve své "další kariéře" v Hudebním divadle Karlín v muzikálech My Fair Lady, Někdo to rád horké, Zvonokosy nebo Anděl s ďáblem v těle. V roce 2001 dokonce získal za roli homosexuálního kabaretiéra Toddyho v muzikálu Viktor - Viktorie nominaci na prestižní Thálii.
Brabec se také rád věnoval dabingu. Svým hlasem doplnil například výkony Marcella Mastroianiho, Seana Conneryho, Jacka Lemmona, Gregoryho Pecka, Marlonda Branda či Anthonyho Hopkinse. Jeho hlasem hovoří třeba v seriálu M*A*S*H Sherman T. Potter.
Ač za svou více než šedesátiletou hereckou kariéru vytvořil desítky rolí, včetně charakterních postav na divadle, spojuje si většina diváků Vladimíra Brabce zejména s majorem Zemanem z nechvalně proslulého normalizačního seriálu. Brabec má na kontě i četné role v rozhlase a dabingu, za nějž v roce 1998 dostal Cenu Františka Filipovského za celoživotní mistrovství. Tuto cenu za nejlepší mužský herecký výkon získal i v roce 2013. Brabec dnes večer zemřel ve věku 83 let.
Titulní postava kriminalisty v seriálu Třicet případů majora Zemana, který se natáčel v 70. letech v době tvrdé normalizace, vynesla Brabcovi popularitu, ale i opovržení. Sám Brabec se od propagandistického seriálu, v němž hrála řada populárních herců, dlouho nedistancoval. Až v roce 2008 v dokumentu ČT 13. komnata přiznal, že se za některé díly styděl: "Na začátku jsme nevěděli přesně, do čeho jdeme, potom už z toho nešlo utéct." Původně bylo napsáno jen deset dílů jako detektivky, posléze je Jiří Sequens přepsal v duchu tehdejší ideologie.
Vladimír Brabec se narodil 15. května 1934 v Praze a už od dětství, které strávil na Žižkově, tíhl k divadlu. Zpíval v Kühnově dětském sboru a hrál v žižkovském divadle Akropolis. V roce 1953 absolvoval DAMU a první angažmá získal v divadle v Mostě. V letech 1954 až 1959 hrál v Divadle E. F. Buriana, poté se stal členem činohry Národního divadla, na jehož scéně vytvořil přes 70 rolí. Do všech se pouštěl s plnou vervou a hrál srdcem, které mu v roce 1975 přímo na jevišti vypovědělo službu.
"Ještě jsem stačil říct mám infarkt, zavolejte doktora," vzpomněl Brabec na slova, která tehdy pronesl během představení, v němž hrál Cyrana z Bergeraku. Jako sportovec (dělal mimo jiné parašutismus a létal) se z infarktu brzy zotavil a záhy už stál opět před kamerou. Na jeviště se ale vrátil až v roce 1980, zpět do Národního divadla, odkud pak odešel ke konci roku 1993.
V roce 1994 ho pozval Ladislav Županič k hostování do Hudebního divadla Karlín, kde hrál mimo jiné plukovníka Pickeringa v My Fair Lady, milionáře Osgooda Fieldinga v Někdo to rád horké či homosexuálního kabaretiéra Toddyho v muzikálu Viktor - Viktorie, za něhož byl nominován na cenu Thálie. V karlínském divadle hrál i roli ředitele divadla v operetě Mam'zelle Nitouche.
V novém tisíciletí účinkoval i v muzikálech Divadla Broadway, například Kleopatra či Tři mušketýři. V roce 2002 prodělal Brabec druhý infarkt, který ho postihl v Praze na Václavském náměstí. Život mu tehdy zachránili dva mladí lékaři, kteří šli náhodou kolem. V nemocnici dostal Brabec trojitý by-pass a už po půl roce stál opět na jevišti.
Před kamerou se Vladimír Brabec objevil poprvé v roce 1948 v detektivní komedii Křížová trojka. Následovala řada menších i větších rolí, například v komediích Poslední růže od Casanovy, Svatby pana Voka, v rodinném filmu Kapitán Korda, v pohádce Z pekla štěstí či v dramatu Příběh kmotra. Spoustu postav vytvořil v televizi a zahrál si i v jiných seriálech, než byl kontroverzní major Zeman, například v My všichni školou povinní či kriminálním seriálu ČT Případy 1. oddělení.
Samostatnou kapitolou v Brabcově kariéře byl dabing. "Stále je to pro mě zajímavá, krásná a dobrodružná práce, v níž se musí řada technických prvků skloubit s herectvím... je to obtížné, ale cítím se v tom jako ryba ve vodě," říkal Brabec, který propůjčil hlas například Seanovi Connerymu, Jacku Lemmonovi, Marcellovi Mastroiannimu či Gregory Peckovi.
Vladimír Brabec byl přes půlstoletí ženatý, s manželkou Naděždou, bývalou operetní zpěvačkou, měl syna Pavla (56), který je režisérem a průkopníkem porevoluční české reklamy, a dceru Helenu (50), herečku.
Témata: Vladimír Brabec, úmrtí
Související
2. srpna 2017 16:15
