Praha - Ve věku 83 let zemřel v neděli filmový režisér Juraj Herz, známý autor snímků s přídechem hororu i specifického humoru. O jeho úmrtí informoval na sociální síti slovenský herec Andrej Hryc.
Informaci ČTK potvrdil s odvoláním na Herzovu rodinu Daniel Maršalík z České televize. Dílo Juraje Herze se řadí k československé nové vlně, mezi jeho nejznámější filmy patří filmová adaptace románu Ladislava Fukse Spalovač mrtvol.
Film vznikl v roce 1968 a šel záhy po svém uvedení do trezoru. "Najednou získal na strašlivé aktuálnosti, protože byl o konformistovi. Po srpnu se nejžádanějšími typy stali právě konformisté. Najednou byl zoufale aktuální: o lidech, kteří otáčeli. Proto ho zakázali," uvedl k tomu Herz. Plánoval další spolupráci s Fuksem, komunistický režim ji ale zamezil.
V několika snímcích se Herz potýkal s cenzurou, na čas dokonce nemohl točit vůbec a později jen "výměnou" za natočení snímku z dělnického prostředí (Holky z porcelánu). Aby se vyhnul točení politicky motivovaných filmů, natočil dvě pohádky - Panna a netvor a Deváté srdce. V roce 1987 emigroval do Německa, kde pracoval především pro televizi. Po návratu žil převážně v Česku a natočil ještě několik filmů.
Juraj Herz se narodil 4. září 1934 ve slovenském Kežmaroku. Jako židovský kluk prošel koncentračním táborem, prostředí Ravensbrücku ho inspirovalo v 80. letech k natočení dramatu Zastihla mě noc o osudu komunistky Jožky Jabůrkové.
Vždy říkal, že hrůzu má rád a pohrává si s ní ve svých filmech. Jeho filmy zneklidňují, fascinují a děsí. Jako filmový režisér byl ale samouk, studoval fotografii na Umělecko-průmyslové škole v Bratislavě a poté režii a loutkoherectví na DAMU v Praze. Filmovému řemeslu se později v Praze učil od režisérů Zbyňka Brynycha a Jána Kadára. Předtím v letech 1960 a 1961 působil jako herec a režisér v pražském divadle Semafor. Od roku 1961 pracoval jako asistent režie a později i jako režisér v Praze na Barrandově.
Ke známým Herzovým dílům patří také televizní film Sladké hry minulého léta, drama Petrolejové lampy, Morgiana nebo první český horor Upír z Feratu. Debutoval v roce 1965 středometrážním filmem Sběrné surovosti na motivy povídky Baron Prášil Bohumila Hrabala ze sbírky Perlička na dně. Snímek se považuje za jednu z nejlepších filmových adaptací Hrabalova díla.
V roce 1976 natočil snímek o manželské dvojici, která se musí vyrovnat s tragickou událostí - Den pro mou lásku. Známá je jeho komedie Buldoci a třešně, méně už bizarní snímek Straka v hrsti s hudbou Pražského výběru. Do Herzovy filmografie patří i snímky Holka na zabití nebo televizní seriál Gagman, ve kterém se objevil i jako herec. Hrál také v několika filmech svých kolegů - v oscarovém Obchodě na korze, muzikálu Kdyby tisíc klarinetů či v komedii Limonárový Joe aneb Koňská opera.
Herz byl autorem více než 25 celovečerních filmů, z nichž mnohé získaly ocenění na prestižních filmových festivalech. Před osmi lety dostal na filmovém festivalu v Karlových Varech Křišťálový glóbus za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii. O rok dříve obdržel za své celoživotní dílo také ocenění Český lev.
Témata: Juraj Herz, úmrtí
