Vlny Jiřího Mádla trhají v kinech rekordy. Příběh je přitom neskutečně aktuální

Jiří Mádl, herec, scenárista a režisér, přichází se svým třetím celovečerním filmem Vlny. Po rodinném filmu Pojedeme k moři a komorním snímku Na střeše, který byl kritizován pro svou problematickou stavbu, se nyní zaměřil na ambicióznější historické téma. Vlny navazují na tradici českých filmů o klíčových „osmičkových“ letech, ale Mádl se pokouší o modernější, emocionálně nabité a dynamické pojetí, které je patrné už v úvodní sekvenci filmu.

„Film Vlny je neskutečně aktuální. Na Slovensku jsou náznaky autoritářského režimu," říká herec Maštalír. 

Skvělý slovenský herec Tomáš Maštalír, známý spíše ze Slovenského národního divadla a čím dál populárnější i v Česku, aktuálně hraje ve filmu Jiřího Mádla Vlny, kde ztvárňuje funkcionáře Karla Hoffmana. „Role, kterou hraju, je tak herecky rafinovaná, zajímavá, že mě to hned zaujalo,“ přiznává Maštalír. Ohlas na film na Slovensku byl výborný, což herec připisuje jeho nečekané aktuálnosti, jelikož situace zobrazené ve filmu začínají nápadně připomínat současné dění na Slovensku. Maštalír upozorňuje na náznaky autoritářského režimu v zemi a přirovnává je k praktikám zobrazeným ve filmu.

Příběh představuje kolektivní příběh redakce Československého rozhlasu z 60. let, vedené Milanem Weinerem (Stanislav Majer) a zahrnující reálné osobnosti jako Jiří Dienstbier (Vojtěch Kotek) a Jan Petránek (Petr Lněnička). Ústřední postavou je však smyšlený technik Tomáš Havlík (Vojtěch Vodochodský), který se do redakce dostane náhodou. Film sleduje jeho snahu udržet mladšího bratra mimo problémy s režimem. V první části snímku redakce pracuje na skutečných kauzách, ale hlavním tématem je boj za zachování morální integrity a odpor vůči totalitnímu režimu.

Čtěte také

Platy státních zaměstnanců: Od září dostane přidáno prý jen někdo. Odbory zuří, chtějí dát všem

Domov Ministr práce Marian Jurečka plánuje od září zvýšit platové tarify pro nejhůře placené tabulkové profese, což vyvolalo spory mezi zaměstnavateli a odbory. Odbory nesouhlasí s tím, že zvýšení se týká jen části zaměstnanců, a požadují, aby se přidalo i zdravotníkům, sociálním pracovníkům a pečovatelům. Ministerstvo však tyto požadavky zamítá.

Režisér Mádl výrazně heroizuje rozhlasové novináře, přičemž se vyhýbá zobrazení složité minulosti reformních komunistů a zaměřuje se na zveličení role rozhlasu při pádu prezidenta Novotného. Postava hlavního hrdiny, nováčka mezi novináři, prochází cestou od opatrnosti k nebezpečnému, ale morálnímu rozhodnutí. Klíčový moment filmu, kde rozhlasový přijímač vysílající „Jsme s vámi, buďte s námi“ doslova skončí na oltáři, symbolizuje tuto trajektorii.

Film líčí redakci Československého rozhlasu jako skupinu občanů bojujících za správnou věc, i když v jejich řadách je jeden konfident a jeden zrádce. Vyvrcholením příběhu je jejich odpor po invazi vojsk Varšavské smlouvy 21. srpna 1968, což je hlavní důvod, proč režisér Jiří Mádl film natočil.

Režisér spolupracuje s talentovaným slovenským kameramanem Martinem Žiaranem, který přináší dynamický filmový jazyk a kombinuje archivní záběry s novými. Hudbu k filmu složil britský skladatel Simon Goff, známý z českého filmu „Úsvit“, která podtrhuje generační osvěžení historického filmu. Použití dobové hudby, jako je píseň „Čerešně“ od Hany Hegerové, může však vyznít dvojsmyslně.

Témata:  film Vlny