Masopust, tradiční svátek, který se slaví před začátkem postní doby, je nejen časem veselí, tance a maškarních plesů, ale i obdobím, kdy se na stoly dostávají různé dobroty. Jednou z nejoblíbenějších a nejtradičnějších pochoutek, která k masopustu neodmyslitelně patří, jsou koblihy. Tato sladká pochoutka má nejen nezaměnitelnou chuť, ale také hluboké historické a symbolické kořeny, které sahají až do dávné minulosti.
Koblihy, známé v některých krajích také jako vdolky, jsou smažené pečivo, obvykle plněné marmeládou, povidly nebo čokoládou, někdy zdobené cukrem nebo polevou. Historie koblih je dlouhá a sahá do středověku, kdy byly sladkosti smažené na oleji nebo tuku běžné v celé Evropě. V období masopustu, které bylo spojeno s oslavami před postem, si lidé dopřávali jídlo bohaté na tuky, sladkosti a maso, jelikož během postní doby je církev omezovala.
Masopust je svátkem, který se slaví těsně před začátkem 40denního postu, kdy bylo zvykem omezit příjem masa, sladkostí, tuků a alkoholu. Tento svátek tedy měl sloužit jako příležitost k tomu, aby se lidé nasytili vším, co během postní doby nebude dostupné. Koblihy, smažené na velkém množství tuku, se staly ideálním pokrmem, který mohl být připraven rychle a levně a zároveň si na něm pochutnávala celá rodina.
Smažení koblih na oleji má také symbolický význam. Zatímco masopust bývá oslavou konce zimy a příchodu jara, smažení v oleji připomíná přechod mezi dvěma obdobími – tímto způsobem se "vypouští" zimu, která je spojována s chudobou a hladovými časy, a vítá se plodnost a hojnost jara, které přináší nový život.
Z křesťanského hlediska je masopust spojen s obdobím před postem, který je považován za čas pokání a sebezáporu. Masopust je tedy také obdobím posledních oslav, kdy si lidé užívají hojnosti a příležitosti k jídlu. Koblihy, smažené v tuku a často sladké, byly symbolem této hojnosti. Jídlo, které obsahovalo tuky a cukr, symbolizovalo nejen nadbytek, ale také radost z posledního "hřešení" před obdobím půstu.
I když jsou koblihy spojené s masopustem po celé České republice, v jednotlivých regionech existují různé varianty tohoto pokrmu. Zatímco v některých oblastech jsou koblihy naplněné tradičně povidly nebo marmeládou, v jiných se můžete setkat s verzemi plněnými tvarohem, mákem nebo čokoládovou náplní. S různými náplněmi se měnilo i jejich názvosloví, a tak na některých místech najdeme místo koblih i vdolky nebo boží milosti.
Smažení koblih se stalo součástí české lidové tradice a dnes, i když už není masopust slaven tak intenzivně jako v minulosti, si lidé stále rádi připomínají tuto tradici. Zvyk smažit koblihy na masopust se přenáší z generace na generaci, a to nejen v rodinných kruzích, ale i na veřejných akcích a festivalech, kde se konají masopustní průvody a oslavy.
V mnoha rodinách je pečení koblih součástí rodinné tradice. Příprava těchto pochoutek je obvykle doprovázena společenským setkáváním a těšením se na veselí, které k masopustu patří. V některých rodinách se ještě dnes zachovává zvyk, že na masopustní úterý děti chodí k sousedům a dostávají koblihy jako sladkou odměnu. Tento zvyk, známý jako „masopustní koblihy“, přináší radost jak malým, tak dospělým.
Koblihy na masopust nejsou jen chutnou sladkostí, ale i součástí hluboké kulturní tradice, která má své kořeny v oslavách hojnosti před obdobím půstu. Tento zvyk přežil staletí a dnes stále zůstává neodmyslitelnou součástí masopustních oslav v České republice. Ať už s povidly, tvarohem nebo čokoládou, masopustní koblihy představují radost, sdílení a oslavování života před obdobím sebezáporu a zdržování.
Témata: masopustní průvod, pečivo
