Jak bude za pár let vypadat Česko, pokud vedra nepoleví? Změní se k nepoznání

Jak by vypadalo Česko, pokud by trend extrémních teplot pokračoval? "Požáry a přívalové deště by způsobovaly ohromné škody, vyschlá půda by například nedokázala absorbovat přívalovou vodu a eroze by zapříčinila odnos ornice. To by mohl být začátek rozšiřování písečných přesypů," říká odborník na půdní systémy Jiří Šrámek.

"V první řadě bychom přišli o většinu lesních porostů, vznikaly by požáry vyschlých lesů po kterých by zůstala jen vypálená krajina. To by mělo za následek ztrátu přirozeného ekosystému a v biotopu by se dokonce mohli rozšiřovat exotické druhy hmyzu," dodává expert na genezi půd.

"Pokud by takovýto scénář probíhal, nejhůře by na tom bylo Polabí a Jižní Morava," doplňuje klimatolog Radim Tolaš.

Nejdříve by začaly vysychat rybníky a jezera. Největší vodní plochy by se změnily na semeniště hmyzu. Řeky by se staly toxickými a pitná voda by se tak stala cenou komoditou.

Pokud by se pouště rozšiřovali nadále, dal by se očekávat i extrémní výkyv teplot. Za padesát let by tak přes den mohlo být +40 °C a v noci klidně - 5 °C, stejně jako v Africe na Sahaře.

Radikálně by se změnil i život lidí. Stejně jako jejich oblékání. Ze syntetických materiálů, ve kterých by se doslova upekli, by přešli na jednoduché bavlněné tuniky. Změnila by se zřejmě i pracovní doba. Nutností by bylo zavedení polední přestávky, "siesty".

Rozšiřování pouští v Čechách je podle expertů možné, ale jde o dlouhodobý proces. První výrazné změny by se mohly projevit v horizontu dvou generací.

Nejznámější pouště v Česku

I v naší zemi máme pouště, jenom jim tak neříkáme. Správný název je písečný přesyp. A i když se to zdá neuvěřitelné, máme jich několik. Nejznámější přesyp se u nás se nachází v Chráněné krajinné oblasti na Třeboňsku, v rezervaci Písečný přesyp u Vlkova naleznete vátý písek s dunami.

Nejzachovalejší přesyp se nachází u Nymburka, rozkládá se na ploše čtyř hektarů a je výjimečný tím, že se na jeho dunách nachází dravé larvy mravkolva. Ty žijí zahrabané v jemném písku, ve kterém vytvářejí nálevkovité pasti, jejichž sypké strany zabraňují úniku drobného hmyzu a to zejména mravenců. Když mravenec vleze za okraj nálevky, shodí několik zrníček písku na dno a tím upozorní mravkolva a ten na něj začne házet jemný písek, kterým ho shodí k sobě na dno. Dravé larvy pak mravence vysají.

Nejrozsáhlejší přesyp se nachází u Rokytna zhruba 10 kilometrů od Hradce Králové. Rozléhá se na ploše zhruba 7 hektarů.

V České republice se nachází desítky menších přesypů, za zmínku stojí Semínský přesyp u Přelouče nebo přesyp u Osečka. Všechny jsou zajímavé tím, že se na nich nacházejí exotická fauna. Jedná se zejména o vzácné druhy motýlů.

Témata:  Česká republika,  počasí