Téměř sedmdesát let dávají němečtí meteorologové jednotlivým tlakovým nížím a výším pro lepší orientaci mužská a ženská jména. Pojmenování často přebírají i česká média, a škody tak v minulosti v Česku páchaly bouře Kyrill, Herwart či Sabine. Za příslušnou částku může tlakovou oblast pojmenovat kdokoli.
Toho nyní využil spolek, který chce zviditelnit méně častá jména, jejichž nositeli jsou v Německu hlavně lidé s kořeny v zahraničí. Tento rok se tak budou tlakové výše a níže jmenovat třeba Ahmet, Goran nebo Božena.
Jména dávají oblastem vyššího či nižšího tlaku vzduchu Meteorologický ústav Svobodné univerzity v Berlíně a Německá meteorologická služba (DWD). Kmotrem nad počasí se může stát každý, kdo zaplatí příslušnou částku: 360 eur (zhruba 9400 Kč) za tlakovou výši a 240 eur (zhruba 6300 Kč) za tlakovou níži.
Letos ponesou tlakové níže, jejichž výsledkem jsou bouřky, mužská křestní jména, naopak pěkné počasí, které s sebou přinášejí tlakové výše, budou pojmenovány po ženách.
Skupina novinářů Neue deutsche Medienmacher*innen (NdM)si koupila loni na podzim právo pojmenovat hned 14 letošních tlakových oblastí. Rozhodla se jim přitom dát jména v Německu méně obvyklá, jejichž nositelé mají často kořeny v zahraničí.
"Učinit počasí pestřejší je jen symbolický krok," uvedla předsedkyně NdM Ferda Atamanová. "Důležité je, aby se společenská různorodost konečně stala normální a to všude," dodala. Aktuálním projektem se chtěla organizace pokusit "vpašovat nová německá jména do předpovědi počasí".
Letos se tak budou tlakové výše jmenovat například Božena, Chana, Dragica či Vesna, tlakové níže Ahmet, Bartosz, Cemal či Jussuf. V seznamu však zůstává i řada navýsost německých jmen, například Reinhard, Siegbert, Wolfram, Luitgard či Waltraud.
Organizace NdM usiluje o větší pestrost v médiích a žádá mimo jiné kvóty pro novináře s kořeny v zahraničí. V médiích by podle ní měli tito lidé do roku 2030 obsadit 30 procent pozic. Nyní má podle odhadu NdM původ v cizině asi pět až deset procent německých žurnalistů. V celkové populaci je přitom až čtvrtina lidí, kteří se narodili mimo Německo nebo mají aspoň jednoho rodiče, který se narodil v cizině.
V Německu s nápadem dávat tlakovým nížím a výším jména přišla v roce 1954 tehdejší studentka a pozdější hlasatelka předpovědi počasí ve veřejnoprávní televizi ZDF Karla Wegeová. Navrhla, aby níže nesly ženská jména a výše mužská. Tento zvyk se udržel do roku 1998, kdy narazil na odpor feministek. V reakci na to meteorologové používání mužských a ženských jmen pro označování tlakových výší a níží střídají.
Témata: počasí, Německo, bouře, jména a příjmení, ženy, muži
Související
20. listopadu 2024 17:36
20. listopadu 2024 13:30
20. listopadu 2024 11:25
