Letošní počasí se opět zapsalo do historie. Vědci popsali vliv oteplování na ničivé hurikány

Sezóna začala velmi živě, kdy hurikán Beryl už 2. července dosáhl kategorie pět, což z něj udělalo nejranější hurikán této síly v historii Atlantiku. Beryl způsobil rozsáhlé škody a oběti na životech v Karibiku a následně zasáhl jižní Texas, kde způsobil záplavy a výpadky elektřiny.

Po Berylu však přišlo nečekané období klidu. Ačkoli předpovědi naznačovaly nadprůměrně aktivní sezónu, ve střední části léta, která obvykle bývá nejaktivnější, bylo bouřkové dění překvapivě omezené, uvedl server BBC.

Období od července do září přineslo pouze čtyři pojmenované bouře, z nichž žádná nedosáhla síly hlavního hurikánu. Tento útlum byl zarážející zejména proto, že teploty mořské hladiny v tropickém Atlantiku byly stabilně nadprůměrné, což je klíčový faktor pro tvorbu hurikánů. Navíc skončilo období jevu El Niño, který obvykle brzdí vývoj tropických bouří.

Odborníci se domnívají, že změny v počasí nad Afrikou, včetně neobvyklých dešťů v oblasti Sahary, mohly způsobit, že bouřková jádra vznikala severněji, v méně příznivých oblastech. Dalším faktorem mohlo být množství saharského prachu, který potlačuje tvorbu hurikánů.

Konec září přinesl zlom. Hurikán Helene, který vznikl 24. září, rychle zesílil a při svém přistání na pobřeží Floridy dosáhl kategorie čtyři. Helene způsobila katastrofální záplavy a škody na rozsáhlých územích jihovýchodu USA a stala se nejničivějším hurikánem v USA od hurikánu Katrina v roce 2005, s více než 150 oběťmi.

Následovalo rychlé střídání bouří, z nichž čtyři prodělaly tzv. rychlou intenzifikaci, kdy jejich vítr zesílil o více než 56 km/h během 24 hodin. Nejvýraznější z nich byl hurikán Milton, který v říjnu v Mexickém zálivu zesílil o neuvěřitelných 145 km/h za jediný den. Milton dosáhl kategorie pět, než oslabil na kategorii tři při svém přistání na západním pobřeží Floridy. Přinesl ničivý příliv, 46 tornád a rozsáhlé škody.

Sezónu uzavřela tropická bouře Sara, která nepřerostla do hurikánu, ale způsobila záplavy v Hondurasu, kde napršelo přes 90 cm srážek.

Rok 2024 potvrdil vliv klimatické změny na hurikány. Oteplení moří o zhruba 1 °C nad průměr z let 1991–2020 zvýšilo jejich intenzitu. Podle analýz vědců z Climate Central byl každý hurikán této sezóny silnější díky globálnímu oteplování. Například u hurikánu Milton bylo zjištěno, že jeho vítr byl o 37 km/h rychlejší kvůli lidskému vlivu. Změny klimatu také zvýšily pravděpodobnost extrémních mořských teplot až 800násobně.

Dešťové srážky z hurikánů, jako byl Milton, byly podle studie World Weather Attribution o 20–30 % vyšší kvůli oteplování. Odborníci varují, že zatímco celkový počet hurikánů nemusí růst, bouře budou silnější a nebezpečnější.

Atlantská hurikánová sezóna 2024 byla plná extrémů – od rekordního raného začátku přes nezvykle klidné léto až po ničivé podzimní bouře. Přestože sezóna skončila, zanechala hluboké stopy v historii meteorologie a v životech postižených komunit.

Témata:  počasí,  hurikán