Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Počasí bylo v červnu v Česku jedno z nejteplejších za dvě a půl století

Léto v Praze
Léto v Praze
Foto: Adam Mráček / INCORP images

Letošní červen v centru Prahy byl pátý nejteplejší za posledních 248 let. Průměrná měsíční teplota v Klementinu se dostala na 22,3 stupně Celsia, což bylo o 2,7 stupně výš, než je červnový normál počítaný z let 1991 až 2020.

Odchylka od dlouhodobého průměru z let 1775 až 2014 byla ještě vyšší, a to plus 4,2 stupně Celsia. Na webu o tom dnes informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).

Nejvyšší průměrnou denní teplotu v letošním šestém kalendářním měsíci naměřili v centru Prahy 19. června. Měla hodnotu 30,2 stupně Celsia. Za nejvyšší červnovou teplotou, která kdy byla v Klementinu naměřena, zaostala o 1,1 stupně. Naopak nejchladnější byl letos 13. červen s průměrem necelých 17 stupňů.

Celkově se letošní červen v Klementinu zařadil mezi dvě procenta nejteplejších od roku 1775, uvedl meteorolog Pavel Jůza. Nejteplejší červen za posledních 248 let byl naměřen v roce 2019. Průměrná teplota v centru hlavního města se tehdy dostala na 24,5 stupně. Na druhém místě je červen roku 1811 s průměrnou teplotou 22,5 stupně Celsia. Na opačném konci žebříčku je červen 1923 s průměrnou teplotou 13,2 stupně.

Témata:  počasí léto teplotní rekordy

Související

Aktuálně se děje

6:08

Kráska z Temelína: Adéla Chalupová (27) řídí turbínu za miliardy a boří stereotypy

Když se řekne jaderná elektrárna, napadne většinu lidí hutná fyzika, mračna páry a muži v kombinézách. Jenže Temelín má svou tajnou zbraň: Adélu Chalupovou. Sedmadvacetiletou operátorku sekundárního okruhu, která nejen řídí turbínu s výkonem přes tisíc megawattů, ale zároveň svém oboru přidává pulzující charisma.

Zdroj: Kateřina Skálová

Další zprávy

Ilustrační foto

Zastavíme extrémní počasí? Čas se krátí, zbývají už jen dva roky

Podle nejnovějšího vědeckého hodnocení má lidstvo při současném tempu emisí už jen dva roky na to, aby nepřekročilo klíčový uhlíkový rozpočet pro dosažení klimatického cíle 1,5 °C. Překročení této hranice by výrazně zhoršilo již nyní ničivé klimatické dopady a vedlo k ještě většímu lidskému utrpení.