Počasí, jaké svět nezažil? Letošní rok zřejmě zlomí rekordy

Země nejteplejší červen a srpen, nejteplejší den v historii a nejteplejší boreální léto v historii," uvedla zástupkyně ředitele C3S Samantha Burgessová. "Tato řada rekordních teplot zvyšuje pravděpodobnost, že rok 2024 bude nejteplejším rokem v historii," dodala.

Podle údajů Copernicusu byla průměrná teplota během letošního boreálního léta (červen až srpen) nejvyšší v historii, a to o 0,69 stupně Celsia vyšší než průměr v letech 1991 až 2020.

"Tato rostoucí frekvence a intenzita extrémních teplot bude mít ničivější následky pro lidi i planetu, pokud nebudou okamžitě přijata opatření ke snížení emisí skleníkových plynů," doplnila Burgessová.

V Evropě byla průměrná teplota během letošních letních měsíců nejvyšší v historii, o 1,54 stupně Celsia vyšší než průměr v letech 1991 až 2020, čímž překonala rekord z roku 2022.

Podle zprávy C3S bylo léto v západní a severní Evropě nadprůměrně vlhké, zatímco v oblasti Středomoří a východní Evropy panovalo nadprůměrné sucho.

Od září 2023 do srpna 2024 byla průměrná globální teplota podle služby Copernicus až o 1,64 stupně Celsia vyšší než průměr z předindustriální éry, což je referenční hranice pro omezení nejhorších dopadů klimatických změn.

Španělsko před několika dny ohlásilo, že zaznamenalo nejteplejší srpen v dosavadní historii meteorologických měření. Uvedla to v pondělí večer španělská meteorologická služba AEMET.

"Srpen 2024 byl nejteplejší v historii v pevninském Španělsku," uvedla AEMET na sociální síti X. Průměrná teplota byla o dvě desetiny stupně vyšší než v dosud nejteplejších srpnech v letech 2003 a 2023.

Podle AEMET by rok 2024 mohl být celkově nejteplejším rokem v historii meteorologických měření ve Španělsku. Dosavadní rekord drží rok 2022 s průměrnou teplotou 15,7 stupně Celsia.

I Japonsko zažilo nejteplejší letní měsíce v historii měření, čímž překonalo dosavadní rekord z roku 2023. V pondělí to oznámil japonský meteorologický úřad uvedl server Japan Times.

Podle zveřejněných údajů byla průměrná teplota vzduchu v Japonsku mezi červnem a srpnem o 1,76 stupně Celsia vyšší než průměr od roku 1898, kdy se začaly vést statistiky. Měsíc červenec byl zvláště horký, s průměrnou teplotou o 2,16 stupně Celsia vyšší než dosavadní průměr.

Mimořádně intenzivní vedra zažívá během letošní letní sezóny velká část světa. Generální tajemník OSN António Guterres varoval v červenci před "epidemií extrémních veder" zesílených klimatickými změnami a vyzval země k přijetí opatření, která by zmírnila jejich důsledky.

Například jihokorejští klimatičtí aktivisté apelují na vládu, aby přijala příslušná opatření. "Prioritou by mělo být snižování emisí skleníkových plynů," řekl AFP místní právník zabývající se ochranou životního prostředí.

Vedra sužují i sousední Severní Koreu, která v létě vydávala jedno varování za druhým. V některých oblastech se denní teploty pohybovaly v rozmezí od 33 do 37 stupňů Celsia, přičemž nejhůře je na tom střední část země včetně hlavního města Pchjongjang.

V Jižní Koreji bylo během letošního léta zaznamenáno již 11 úmrtí způsobených vedrem, jak uvádí nejnovější údaje korejského úřadu pro kontrolu a prevenci nemocí (KDCA) pod tamním ministerstvem zdravotnictví. Uved to server Nation Thailand.

Jak ukazuje vědecký výzkum, změna klimatu způsobuje, že vlny veder jsou delší, častější a intenzivnější. Poslední vlna veder způsobila, že teplota v Naí Dillí se vyrovnala dosavadnímu rekordu hlavního města – 49,2 stupněm Celsia z roku 2022.

I Thajsko zažilo v posledních týdnech neobvyklá horka, v důsledku kterých tamní úřady téměř denně vydávají příslušná varování. Od začátku roku přitom podlehlo úpalu už 61 lidí, což je více než za celý loňský rok, kdy takových úmrtí zaznamenali jen 37.

Vědci dlouhodobě upozorňují na to, že klimatická změna vyvolaná lidmi způsobuje na Zemi častější, delší a intenzivnější vlny veder. Podle Světové meteorologické organizace (WMO) letošní vedra ovlivňuje a zhoršuje i klimatický jev El Niňo, celá Asie se však zároveň otepluje rychleji, než je celosvětový průměr.

I závěr roku bude zpočátku teplý, pak se ale ochladí a dorazí i sníh. Ve druhé polovině roku se totiž vrátí klimatický jev La Niňa, který podle Světové meteorologické organizace (WMO) po měsících teplotních rekordů přispěje ke snížení teplot.

Zatímco nyní zažíváme pravé tropické léto, už brzy mohou teploty začít klesat. Ke změně pravděpodobně dojde během několika následujících týdnů až měsíců, protože jev El Niňo, který od poloviny roku 2023 přispěl k prudkému nárůstu globálních teplot a extrémnímu počasí na celém světě, "ukazuje známky toho, že se blíží ke konci", uvedla WMO.

Šanci, že se v období mezi srpnem a listopadem La Niňa vrátí, odhaduje WMO na 70 procent. Americká oceánografická agentura uvádí až 90procentní pravděpodobnost. V tiskové zprávě WMO se píše, že La Niňa způsobuje rozsáhlé ochlazování povrchových teplot oceánů ve středním a východním rovníkovém Pacifiku. Souvisí se změnami v tropické atmosférické cirkulaci: větrem, tlakem a srážkami.

Přesné účinky se však liší v závislosti na intenzitě, trvání, ale i ročním období, ve kterém se jev vyskytuje, a interakce s jinými klimatickými jevy, zdůrazňuje WMO s tím, že účinky se liší i podle regionu - v tropech má La Niňa klimatické vlivy opačné než El Niňo.

Podle serveru Daily Galaxy bude La Niña kromě teplot bude ovlivňovat i srážky. Na jihu a na západě Evropy bude na podzim sucho, naopak střední a východní Evropa ale bude zřejmě srážkově nadprůměrná. Hrozí také sněhové srážky, které mohou přijít už v listopadu. 

Jak však objasnil zástupce generálního tajemníka WMO Ko Barrett, konec jevu El Niňo nepřinese přestávku v dlouhodobých klimatických změnách, protože Země se bude nadále oteplovat v důsledku skleníkových plynů zachycujících teplo a výjimečně vysoké povrchové teploty moří budou hrát důležitou roli i v následujících měsících.

Rok 2024 bude přesto podle WMO zřejmě ještě teplejší než ten předchozí, který byl rekordní v celé historii měření. Na nedávné tiskové konferenci k výroční zprávě o stavu klimatu ve světě to řekl šéf monitorování klimatu WMO Omar Baddour.

WMO uvedla, že loňské průměrné teploty dva metry nad zemským povrchem byly vyšší o 1,45 stupně Celsia oproti stavu před průmyslovou revolucí. Pařížská klimatická konference v roce 2015 stanovila, že globální teplota může stoupnout ve srovnání s tímto obdobím o nejvýše 1,5 stupně Celsia.

Uplynulý rok byl podle WMO součástí nejžhavějšího desetiletí v zaznamenaných dějinách a vlny extrémních teplot způsobily rekordní úbytek ledovců. Ve Švýcarsku, kde sídlí vedení WMO, ztratily ledovce za poslední desetiletí až deset procent objemu.

Témata:  klimatická změna,  počasí