Počasí letos trhne nelichotivý rekord. Ještě ale není pozdě na záchranu planety

Podle zprávy evropského vesmírného programu je „prakticky jisté“, že rok 2024 bude nejteplejším rokem v historii měření. Globální teploty za posledních 12 měsíců byly o 1,62 °C vyšší než průměr z let 1850–1900, kdy začalo masivní spalování fosilních paliv. Rok 2024 je na cestě stát se prvním, kdy teploty překročí hranici 1,5 °C nad předindustriální úroveň, což je mezník, který vědci považují za klíčový.

V jižní Evropě lidé zažili více dní s „tepelným stresem“ – tedy s pocitovou teplotou vyšší než 32 °C. Některé oblasti v Řecku a západním Turecku čelily až 60 dnům tohoto extrémního horka během léta, přičemž část z nich měla dva měsíce „velmi silného tepelného stresu“. Migranti, vězni a další zranitelné skupiny přitom často nemají přístup k úlevě, například ve formě klimatizace.

Rekordní teploty oceánů zaznamenané v roce 2023 nebyly výjimkou – v roce 2024 se povrchové teploty moří ještě více zvýšily. Vyšší teploty oceánů vedou k většímu odpařování, což zvyšuje intenzitu srážek.

Teplejší vody podporují devastující hurikány, zatímco na jiných místech způsobují extrémní srážky. Mezi lety 1994 a 2023 vzrostl výskyt extrémních dešťů na 61 % světové pevniny oproti období 1961–1990. Současně však některé oblasti, jako Amazonie, trpí vážným nedostatkem vody. Dle dat téměř polovina světové pevniny zažila sucho alespoň jeden měsíc v roce.

Koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře dosáhla v roce 2023 hodnoty 420 ppm, což je o 51 % více než před průmyslovou revolucí. Emise metanu a oxidu dusného rovněž lámou rekordy. Navzdory závazkům z Pařížské dohody emise stále rostou – v roce 2024 se očekává nárůst o 0,8 %, přičemž do roku 2030 by musely klesnout o 43 %, aby bylo možné udržet oteplení pod hranicí 1,5 °C.

Tání ledovců a oteplování oceánů způsobují zvyšování hladin moří. Tento jev přispívá k další eskalaci problémů, protože tmavší voda pohlcuje více slunečního záření, což vede k dalšímu oteplování. I při omezení oteplení na 2 °C se předpokládá, že jedna pětina světové populace bude ohrožena zaplavením jejich měst, včetně New Yorku, Londýna nebo Šanghaje.

Na poli obnovitelných zdrojů energie však přichází naděje. Podle Mezinárodní agentury pro obnovitelnou energii (Irena) dosáhla globální kapacita obnovitelných zdrojů v roce 2023 rekordních 3 870 GW. Největší růst zaznamenala Čína a Asie jako celek, zatímco Afrika zůstává pozadu, s pouhým 4,6% nárůstem.

Elektrická auta zažívají boom, zejména v Číně, která tvoří téměř 60 % všech registrací nových elektromobilů. Evropa a USA zaostávají, ale dohromady tvoří téměř 95 % celosvětových prodejů elektromobilů.

Data za rok 2024 ukazují, že klimatická krize postupuje alarmujícím tempem. Zároveň však rostoucí investice do obnovitelných zdrojů a elektromobility naznačují, že změna je možná. Abychom však zabránili katastrofálním dopadům, je třeba neprodleně jednat na globální úrovni.

Témata:  klimatická změna,  počasí