Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Počasí v Česku dnes ovlivní saharský písek. Může být chladněji

Jarní počasí
Jarní počasí
Foto: Michael Zelinka / INCORP images

Dnešní počasí v Česku znovu ovlivní saharský prach, který způsobí vznik oblačnosti, která nebyla předpovězena meteorologickými modely. Tento jev může snížit očekávané maximální teploty, které měly vyrůst k 25 stupňům.

Informoval o tom Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) prostřednictvím sítě X. Saharský prach se letos do České republiky již dostal několikrát, během velikonočního víkendu dokonce vyvolal na většině území smogový stav.

Dnešní prach proudí do ČR z jihozápadu, původně dokonce z oblastí severozápadní Sahary. "Tentokrát se nachází ve vysoké a střední oblačnosti, která je výrazně rozsáhlejší a mohutnější, než odhadovaly numerické modely," uvedl ČHMÚ.

Například v Plzni se ráno očekávalo jasno, ale ve skutečnosti se již částečně zatahuje vysokou a střední oblačností ze směru jihozápadu, jak upozornili meteorologové.

Tento fenomén vzniká během bouří nad Saharou, při kterých se do vzduchu dostává velké množství písku. Díky síle větru se potom tento písečný prach může dostat až do Evropy nebo okolních afrických států. 

Témata:  počasí Písek

Související

Aktuálně se děje

18. října 2025 21:01

18. října 2025 17:02

Konvičková promluvila o kruté prognóze. Proč je její nemoc tak obtížně léčitelná?

Zpěvačka Markéta Konvičková, kterou si veřejnost pamatuje jako mladou dívku ze soutěže SuperStar, už šest let svádí boj se vzácným onkologickým onemocněním. Následky léčby a nemoci se viditelně projevují, způsobují hubnutí a nepřirozené tmavnutí pokožky. Onemocnění zpěvačku doslova proměňuje před očima.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Mrazivé ráno v Praze

Mrazivé počasí lámalo rekordy. Bylo až -10 stupňů

Dnešní chladné ráno přineslo do České republiky nové teplotní rekordy. Teploty se na mnoha místech propadly pod bod mrazu. Celkem sedmnáct stanic, které měří počasí alespoň třicet let, zaznamenalo nejnižší ranní teplotu pro tento den od počátku měření, přičemž některé z nich sledují údaje dokonce déle než padesát let.