Podaří se zastavit masivní změny počasí? COP29 mohl změnit mnohé, kdyby na něj někdo jel

Jedním z hlavních rozdílů oproti minulým ročníkům bude výrazně nižší účast, přičemž počet účastníků se odhaduje na méně než 50 000, což je značně méně než na loňském COP28 v Dubaji, kde bylo přítomno více než 100 000 osob, upozornil server ITN Business.

Tento pokles účastníků se přičítá několika faktorům, včetně omezené infrastruktury Baku pro pořádání velkých mezinárodních akcí, pozdnímu potvrzení Ázerbájdžánu jako hostitelské země a nízké přítomnosti soukromého sektoru. Očekává se, že konferenci bude charakterizovat zjednodušený, ale možná zaměřenější formát, který by mohl přinést více konstruktivních diskuzí o klimatických výzvách.

Není žádným tajemstvím, že Ázerbájdžán je zemí, která má ekonomiku silně závislou na těžbě ropy a plynu. Země plánuje zvýšit svou produkci plynu o třetinu, což vyvolává otázky o její roli v boji proti klimatickým změnám. Podle dat společnosti Rystad se produkce plynu v Ázerbájdžánu má zvýšit z 37 miliard m³ v roce 2024 na 49 miliard m³ v roce 2033.

Mnozí ekologičtí aktivisté a organizace jako Human Rights Watch a PEN International poukazují na kontroverzní lidskoprávní situaci v zemi, včetně potlačování svobody tisku a represí proti aktivistům. Tyto skutečnosti přispívají k otázkám o legitimnosti pořádání klimatické konference v zemi, jejíž politika a ekonomika jsou založeny na fosilních palivech.

I přes výše uvedené kontroverze COP29 získává pozitivní pozornost díky zvýšenému zastoupení zemí Globálního Jihu. Organizace OSN přidělí více míst pro nevládní organizace (NGO) z této oblasti, aby zvýraznily země, které jsou nejvíce postiženy změnami klimatu. Tento krok je vítaný klimatickými aktivisty, kteří dlouhodobě kritizovali nerovnováhu v zastoupení účastníků konferencí, která často ignorovala potřeby a hlasy zemí nejvíce ohrožených klimatickými změnami.

Témata letošní konference budou zaměřena na pokrok v plnění Národně stanovených příspěvků (NDC) podle Pařížské dohody, získávání nových klimatických financí a budování odolnosti v oblastech nejvíce ohrožených klimatickými změnami. Klimatické financování bude jedním z hlavních bodů programu, podobně jako na COP28. Země z Globálního Jihu, včetně malých ostrovních států, budou požadovat větší prostředky na adaptaci na dopady změny klimatu.

Vytváření mechanismu financování ztrát a škod, který byl formálně přijat na COP27, bude také důležitým bodem diskuzí. Rozvojové země budou na COP29 tlačit na splnění slibů týkajících se těchto fondů, které považují za klíčové pro svou odolnost vůči rostoucím klimatickým dopadům.

Dalším zásadním tématem bude energetický přechod, což je vzhledem k postavení Ázerbájdžánu jako významného producenta fosilních paliv obzvlášť důležité. Očekává se, že diskuse budou zaměřeny na rozvoj obnovitelných zdrojů energie, zelené inovace a ekonomickou diverzifikaci mimo fosilní paliva. Ázerbájdžán se již pokusil o změnu narativu tím, že vyhlásil rok 2024 za „Rok solidarity pro zelený svět“ a plánuje snížit emise do roku 2030 o 35 % a vytvořit „zónu nulových emisí“ v oblasti Karabachu.

Načasování COP29 je klíčové, protože se koná těsně před termínem pro aktualizaci Národně stanovených příspěvků (NDC) podle Pařížské dohody, který vyprší v únoru 2025. K dnešnímu dni se globální závazky směřují k nárůstu globálních teplot o 2,6 až 3,1 stupně Celsia do konce století, což výrazně překračuje cíl Pařížské dohody, který stanoví limit na 1,5 stupně. Pokud COP29 nepřinese nové a konkrétní závazky, odborníci varují před nebezpečím zintenzivnění globálních katastrof způsobených nekontrolovaným oteplováním.

Azerbájdžán se snaží reagovat na skepsi a ukázat, že i země závislé na fosilních palivech mohou vést přechod k udržitelné energetice. Jeho hosting COP29 může pomoci změnit narativ a ukázat, jak země závislé na ropě a plynu mohou spravedlivě přecházet na obnovitelné zdroje energie a zároveň řešit složité závislosti. Tento posun může inspirovat i jiné země, které čelí podobným výzvám.

Zjednodušený formát COP29 s nižším počtem účastníků může přinést novou dynamiku, která umožní soustředit se na konkrétní řešení klimatických výzev. Menší, ale více zaměřený summit by mohl vytvořit prostor pro hlubší diskuse a konkrétní kroky, jak vyvážit potřeby vysoce emitujících zemí s naléhavými požadavky na adaptaci ze strany zranitelných států.

COP29 v Baku bude mít klíčový význam pro směřování globální klimatické diplomacie. Ačkoliv se setkává s kritikou kvůli své hostitelské zemi, přináší také nové příležitosti pro zajištění spravedlivější a efektivnější klimatické politiky. Mělo by být jasné, že klimatická změna nezná hranice a že každá země, včetně těch s ropou závislými ekonomikami, musí hledat cesty k udržitelnosti, pokud chceme chránit budoucnost planety.

I proto lze s podivem nahlížet na fakt, že na summitu budou chybět klíčoví světoví lídři, včetně zástupců Spojených států, Evropské unie a Brazílie. Summit OSN o změně klimatu, jehož cílem je koordinovat globální úsilí proti klimatické změně, tak letos postrádá účast významných politických osobností, což může ovlivnit jednání a očekávané výsledky konference. Uvedla to agentura Reuters.

Evropskou unii na COP29 nebude zastupovat předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, která kvůli povinnostem v Bruselu spojeným s výběrem nových členů Evropské komise do Baku neodcestuje. EU tak na summitu bude reprezentovat předseda Evropské rady Charles Michel a nový šéf klimatické politiky EU Wopke Hoekstra.

Americký prezident Joe Biden se rovněž konference nezúčastní, a to kvůli termínu konání – COP29 začíná 11. listopadu, jen pár dní po prezidentských volbách v USA. Absenci na summitu oznámil i brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva, který již v říjnu svou cestu zrušil kvůli zranění hlavy. Z dostupných informací vyplývá, že na summitu nebudou přítomni ani lídři Číny, Japonska, Austrálie a Mexika.

Odborník na klimatickou diplomacii Li Shuo z nevládní organizace Asia Society Policy Institute neúčast světových lídrů na summitu nepovažuje za zásadní překážku. Zdůrazňuje, že skutečným měřítkem jsou konkrétní klimatické závazky, které jednotlivé státy na konferenci představí, nikoliv osobní účast jejich nejvyšších představitelů.

Analytici upozorňují, že výsledky amerických prezidentských voleb mohou mít vliv na průběh jednání na COP29. Vítězství republikánského kandidáta Donalda Trumpa by mohlo komplikovat dohodu o zvýšení financování opatření na ochranu klimatu, jelikož USA během jeho dřívější prezidentské éry odstoupily od Pařížské klimatické dohody.

Neúčast řady významných lídrů na COP29 v Baku tak otevírá otázky, zda summit přinese zásadní průlom v klimatických jednáních, nebo zda rozhodující diskuse a závazky proběhnou na jiných globálních fórech, jako je summit G20.

Papua-Nová Guinea už dříve oznámila, že bude bojkotovat nadcházející klimatický summit OSN, dokud hlavní světoví znečišťovatelé nezačnou podnikat konkrétní kroky. Ministr zahraničí této ostrovní země Justin Tkatchenko označil účast své země na summitech COP za "plýtvání časem", protože podle něj zatím nedošlo k žádným skutečným změnám.

Tkatchenko v rozhovoru pro agenturu AFP uvedl, že země jako Papua-Nová Guinea, která čelí přímým důsledkům změny klimatu, potřebují nejen sliby, ale i skutečné akce od největších znečišťovatelů, kteří pouze „slibují miliony“, ale finance končí především u konzultantů a poradců. Změny podle něj dosud nepřinášejí žádné konkrétní výsledky.

Papua-Nová Guinea, jedna z oblastí nejzranitelnějších vůči klimatickým změnám, trpí ničivými sesuvy půdy, vzestupem hladiny moří a dalšími ekologickými hrozbami. Svými tropickými deštnými pralesy je označována jako „plíce Země“, což z ní činí významného hráče v globální ekologické rovnováze. Tento postoj k summitu COP je mezi rozvojovými zeměmi, které se cítí znevýhodněny nedostatečným pokrokem, stále běžnější.

Organizátoři letošního klimatického summitu COP29, který se uskuteční v listopadu v Ázerbájdžánu, vyzvali už dříve vlády účastnických zemí k urychlenému dosažení kompromisů ohledně financování boje proti klimatickým změnám v chudších zemích. Jednání o tomto klíčovém tématu stagnují.

Předseda COP29 Muchtar Babajev na webu konference zdůraznil, že je nutné výrazně zrychlit tempo práce. Upozornil, že promarněný čas vede ke ztrátám na životech, živobytí a naší planetě.

Rozvojové země, které se na emisích skleníkových plynů podílejí nejméně, jsou nejvíce ohroženy dopady globálního oteplování. Aby se posílila jejich odolnost vůči klimatickým změnám, potřebují značné investice do čisté energie a adaptačních opatření. Odhady ukazují, že investice do klimatických opatření v těchto zemích by měly do roku 2030 vzrůst 25násobně.

Bohaté země čelí tlaku na zvýšení svých finančních závazků nad rámec 100 miliard dolarů ročně, které slíbily v roce 2009. Otázky však zůstávají ohledně výše, formy a rozdělení této pomoci. Hlavní spor spočívá v tom, kdo by měl na financování přispívat. Rozvojové země vnímají snahy zapojit bohatší rozvojové země, jako je Čína, jako pokus rozvinutých zemí vyhnout se vlastní odpovědnosti.

Témata:  klimatická změna,  počasí,  klimatická konference (COP29)