Země na hranici kolapsu: Světu změny počasí uškodí, jeden stát zcela zničí

Tato malá ostrovní země patří k nejohroženějším na světě, pokud jde o změny klimatu. Marshallovy ostrovy, tvořené korálovými atoly a nízko položenými ostrovy, leží jen 2 metry nad hladinou moře, což znamená, že i minimální nárůst hladiny oceánu může mít pro tuto zemi fatální následky.

Heine varovala, že pokud se globální teploty zvýší o 2 °C, její země může být odsouzena k zániku. Prezidentka vysvětlila, že země má plán, jak se bránit, ale ten vyžaduje značné finanční prostředky.

„Už si nemůžeme dovolit podceňovat náklady této krize, které se odhadují na biliony dolarů ročně,“ prohlásila podle BBC. Není to však otázka pouze peněz, ale také politické vůle.

Zatímco jednání o přesné částce, kterou by bohaté státy mohly přispět, budou probíhat příští dva týdny, dá se očekávat, že některé země budou váhat s tak velkým závazkem.

Marshallovy ostrovy se skládají ze skupiny korálových atolů a ostrovů, které se rozkládají v Tichém oceánu a leží mezi Havají a Austrálií. Jejich geografická poloha a přírodní charakteristika znamenají, že i nepatrné zvýšení hladiny moře může ohrozit jejich existenci.

Tento stát leží doslova na hranici mezi životem a zánikem – každé zemětřesení, každý tajfun nebo změna počasí může vést k situacím, kdy se voda přelije přes nízko položené korálové útesy a zasáhne ostrovy samotné.

Podle vědeckých odhadů by i relativně malý nárůst hladiny oceánů znamenal pro Marshallovy ostrovy fatální následky. Současná globální teplota stoupá v důsledku emisí skleníkových plynů, přičemž důsledkem je jak roztávání polárních ledovců, tak i expanze vody v oceánech.

Mezinárodní vědecké organizace uvádějí, že pokud se globální oteplování nepodaří zastavit, mohou tyto malé ostrovy zmizet z mapy světa během několika desítek let.

V bohatších zemích světa se klimatické změny projevují zatím především extrémním počasím a náhlými výkyvy teplot. Pro malé ostrovní státy, jako jsou Marshallovy ostrovy, je však klimatická krize otázkou přežití.

Marshallovy ostrovy neprodukují velké množství emisí, a přesto jsou neúměrně zasaženy důsledky činností bohatších, průmyslově vyspělých států. Prezidentka Heine proto opakovaně apeluje na země, aby ke klimatické změně přistupovaly jako ke společnému závazku, kde každý má svou roli.

Aby Marshallovy ostrovy získaly větší šanci na přežití, vypracovaly plány na ochranu svého území. Ty zahrnují výstavbu vyšších pobřežních bariér, zalesňování mangrovníků a další přírodně orientované strategie, které by mohly zpomalit erozi pobřeží.

Plány však narážejí na vysoké finanční náklady, které převyšují možnosti země. Bez významné finanční podpory od bohatších států se tyto projekty jeví jako těžko proveditelné. 

Náklady na adaptaci k novým klimatickým podmínkám se odhadují na miliardy dolarů, což představuje pro malou ekonomiku Marshallových ostrovů obrovské břemeno. Podle prezidentky Heine by přispívání na ochranu malých ostrovních států nemělo být považováno za dar, nýbrž za povinnost a investici bohatých zemí do stability celosvětového klimatu.

Představitelé Marshallových ostrovů také upozorňují na sociální důsledky klimatické změny. Pokud by byl národ přinucen opustit svou domovinu, vznikl by problém s hromadnou migrací. Přemístění obyvatelstva by nejen znamenalo kulturní a psychologický šok, ale představovalo by i vážnou zátěž pro okolní země. 

Témata:  klimatická změna,  počasí,  Marshallovy ostrovy