Polární záře, známá také jako aurora borealis, patří k nejkrásnějším přírodním úkazům, které naše planeta nabízí. Tento fascinující jev, tvořený barevnými pruhy světla tančícími po noční obloze, je obvykle spojován s oblastmi blízkými polárnímu kruhu, jako jsou Norsko, Island, Kanada nebo Aljaška. Přesto se čas od času zjeví i v našich zeměpisných šířkách, a to v období zvýšené sluneční aktivity. Jak ale vlastně polární záře vzniká, proč ji můžeme vidět i v České republice a jak se připravit na její pozorování?
Polární záře vzniká jako důsledek interakce nabitých částic slunečního větru s magnetickým polem Země. Slunce pravidelně uvolňuje obrovské množství energie ve formě těchto částic, které při kontaktu se zemskou magnetosférou mění svůj směr a jsou vedeny k pólům. Když se částice dostanou do horních vrstev atmosféry, dochází k jejich srážkám s atomy kyslíku a dusíku, což vede k uvolnění světelné energie. Barva záře pak závisí na výšce, ve které k tomuto jevu dochází. Zatímco zelená barva je výsledkem reakce kyslíku přibližně 100 kilometrů nad zemí, červené odstíny vznikají ve větších výškách. Modrá a fialová, ač méně časté, jsou způsobeny excitací molekul dusíku.
I když je Česká republika daleko od polárního kruhu, vzácné příležitosti k pozorování polární záře se zde objevují. Tyto magické okamžiky nastávají obvykle během silných geomagnetických bouří, které vznikají při prudkých výronech energie ze Slunce. Tyto bouře mohou rozšířit oblast viditelnosti polární záře až do středních zeměpisných šířek. Například v říjnu 2003, březnu 2015 nebo září 2023 měli lidé v Česku možnost zahlédnout jemné záblesky zelené nebo červené barvy na severní obloze, zejména na venkově či v horách, kde je minimální světelné znečištění.
Pozorování polární záře vyžaduje pečlivou přípravu. Klíčem k úspěchu je sledování geomagnetického indexu (tzv. Kp indexu), který měří intenzitu geomagnetických bouří. Pro polární záři viditelnou v Česku je potřeba hodnota indexu alespoň 7. Neméně důležité je jasné a bezmračné nebe, ideálně mimo dosah městského osvětlení. Nejlepším obdobím pro pozorování je zima, kdy jsou noci delší a obloha temnější. Vhodnými místy jsou například Šumava, Krkonoše nebo Beskydy.
Polární záře má nejen vědecký, ale i kulturní a duchovní rozměr. Pro staré severské národy představovala bránu do Valhally, svatyně padlých válečníků. Obyvatelé Severní Ameriky v ní viděli duchy svých předků, kteří tančí na obloze. Dnes, i přes pokročilá vědecká vysvětlení, zůstává polární záře symbolem krásy a tajemství vesmíru.
Když tedy příště uslyšíte zprávy o zvýšené sluneční aktivitě, vezměte si teplé oblečení, dalekohled a vydejte se do přírody. Možná budete mít štěstí a spatříte tento úchvatný přírodní úkaz, který vás svou krásou a majestátností jistě ohromí. Polární záře je totiž nejen jev, který si zaslouží naši pozornost, ale také připomínka toho, jak neuvěřitelně propojený je náš svět se silami vesmíru.
Témata: polární záře
Související
31. prosince 2024 13:16
31. prosince 2024 10:51
6. října 2024 10:16
10. června 2024 17:29
12. května 2024 17:00
