Pozor, změna času se blíží: Kdy budeme spát o hodinu déle?

Česko, stejně jako většina Evropy a další země po celém světě, dvakrát ročně mění čas. Na jaře se hodinky posouvají o hodinu dopředu na takzvaný letní čas, zatímco na podzim se vrací o hodinu zpět na standardní čas, jak upozorňují odborníci. Ačkoli terminologie nemusí být podstatná, klíčové je, aby lidé dorazili na rande nebo do práce ve správný čas.

Současný středoevropský letní čas (SELČ) byl zaveden v noci ze 30. března na 31. března, kdy byly hodiny posunuty z 2:00 SEČ na 3:00 SELČ. Koncept letního času poprvé představil významný americký politik Benjamin Franklin ve svém článku z roku 1784, kde navrhoval, aby lidé vstávali a chodili spát dříve, aby lépe využívali denní světlo. První zemí, která tento systém zavedla, bylo Švédsko, a to během první světové války 14. dubna 1916.

Podzimní změna z letního na standardní čas proběhne v noci ze soboty 26. října na neděli 27. října. Přesně ve 3.00 se hodiny posouvají o hodinu zpět na 2.00. Prodloužený víkend – v pondělí 28. října nás totiž čeká státní svátek – tedy bude proti běžným prodlouženým víkendům ještě o hodinu delší.

K letnímu času se pak zase vrátíme na jaře, přesně v noci z 29. na 30. března 2025.

Letní čas v současné podobě byl zaveden v Československu v roce 1979, kdy k jeho přijetí přispěla také energetická krize. První dubnovou sobotu o půlnoci byl čas posunut o hodinu dopředu. Od roku 1981 se změny času provádějí poslední sobotu v březnu a o hodinu zpět v 1:00 během posledního víkendu v září. Od roku 1996 prodlužuje Evropská komise období letního času až do posledního říjnového víkendu, přičemž časový posun se ustálil na 2:00 a 3:00, aby co nejméně ovlivnil dopravu. Změna času platí kromě Slovenska také v dalších evropských zemích, s výjimkou Běloruska, Ruska a Islandu.

Letní čas v Evropě nepoužívají některé země, jako jsou Rusko, Bělorusko, Island, část Grónska, Špicberky a norský ostrov Jan Mayen. Naopak v jiných částech světa, například v Kanadě, některých státech USA, Izraeli, Egyptě, Paraguayi a Chile, se letní čas používá, avšak ne vždy ve stejný den.

Evropská unie však funguje koordinovaně, což znamená, že všechny členské státy mění čas najednou. Čas se mění v poslední březnový a poslední říjnový víkend v 1:00 koordinovaného světového času (UTC), což odpovídá 2:00 středoevropského času (SEČ) na jaře a 3:00 středoevropského letního času (SELČ) na podzim.

Evropská unie také plánuje ukončit střídání času. Europoslanci to odhlasovali v roce 2019 a rozhodli, že členské státy by se měly dohodnout, zda zvolí standardní čas, nebo letní čas jako jediný. Taktéž je možné, že dojde k úpravám časových pásem, která nejsou stanovena striktně geograficky. Historie ukazuje, že rozložení časových pásem bylo ovlivněno mezinárodní politikou, například během druhé světové války, kdy Německo donutilo Francii, Belgii a Nizozemsko přijmout středoevropský čas. Španělsko ho přijalo dobrovolně.

Letní čas má od svého zavedení své odpůrce, přičemž několik občanských a politických iniciativ požaduje jeho přehodnocení, zejména z důvodů zdravotních.

Hlavním argumentem pro změnu času je efektivnější využití denního světla, což znamená delší večery v létě a ranní světlo v zimě.

Domluva na konci střídání času ale od roku 2019 nepokročila. Máme tedy jen směrnicí daná data, kdy se čas bude měnit, a to do roku 2026. Protože je ale pravidlo jednoduché – ke střídání dojde vždycky poslední neděli v březnu a poslední neděli v říjnu.

Témata:  změna času