reklama

Judt poslední dva roky svého života vzdoroval nevyléčitelnému nervovému onemocnění vedoucímu k naprosté fyzické nehybnosti, ochrnutý byl od krku dolů. Útočiště nacházel v myšlení a v návratu do minulosti.

Jednu z kapitol Judt věnoval krizi středního věku, kterou "vyřešil po svém", začal se učit česky. Vzpomíná na roky 1985 a 1986, kdy cestoval jako pašerák knih do Československa. Praha byla podle něj tenkrát šedivá a smutná. "Nikdo, kdo v oněch letech zažil komunismus, nemohl mít absolutně žádnou iluzi o tom, že by toto mrtvé dogma izolované v chátrající zemi mělo nějakou perspektivu. A přesto jsem tam žil ve víru nadšení a vzrušení a pokaždé se vracel do Oxfordu nabitý energií a nápady," píše v Penzionu vzpomínek.

Setkání s lidmi jako byl Havel či Adam Michnik mu umožnilo znovu zažít vášeň pro politiku. "Ono nadšení bylo mnohem vážnější a závažnější než cokoli, co jsem si z té desítky let byl schopen vybavit. Nepřeháním, když řeknu, že mé zahloubání do problematiky východní Evropy mě znovu probralo k životu," uvádí známý západoevropský intelektuál.

Judt se se svým 900stránkovým dílem o dějinách Evropy od konce druhé světové války do začátku 21. století, nazvaným Poválečná Evropa (Postwar: A History of Europe Since 1945) v roce 2006 dostal mezi finalisty prestižní novinářské Pulitzerovy ceny. Kniha byla přeložena do 20 jazyků a vyšla také česky. Zemřel ve věku 62 let v New Yorku.