reklama

Mezi dokumenty, které byly během posledních šesti let objeveny, francouzsko-egyptský tým našel také deník muže jménem Merer, který se podílel na stavbě Velké pyramidy. Vědci byli díky němu schopni zrekonstruovat tři měsíce ze života tohoto starobylého Egypťana. Dokumenty jsou staré více než 4500 let a některé papyry patří mezi ty nejstarší, které kdy byly nalezeny. „Dávají nám vhled do egyptského života pod faraonem Chufuem, který je spíše znám jako Cheops, a jsou jediným očitým svědectvím výstavby Velké pyramidy,'" píše server IFL Science.

Velká pyramida je nejstarší ze sedmi divů starověkého světa a jako poslední zůstává stále výrazněji nedotčená. Její výstavba na rovině Gíze trvala 20 let a skončilo kolem roku 2560 př.n.l. V současné době je vysoká 139 metrů a je postavena z vápence lámaného v Toře ležící přes řeku od Gízy a žuly z Asuánu, který se nachází přes 800 kilometrů jižně. Jak byl kámen transportován na místo, bylo už dlouho sporným bodem. Alespoň dokud nebyl nalezen tento papyrus. 

Merer popsal, jak byl vápenec loděmi přivážen z Tory. Kamenné bloky byly dopravovány přes Nil pomocí řady speciálně vybudovaných kanálů, které je dopravovaly co nejblíže stavbě. Pak byly vláčeny po speciálních tratích. Stejný typ lodí také mohl být použit pro přepravu žuly z Asuánu.

Výzkumníci také zjistili, že přístav Wadi al-Jarf hrál v celém procesu důležitou roli. Například měď byla těžena přes za mořem a dopravována do Gízy právě přes tento přístav ležící na břehu Rudého moře. Kov byl poté použit k vyrábění kamenických nástrojů.

Egyptský archeolog a bývalý ministr starožitností Zahi Hawass uvedl ve svém prohlášení, že je to „největší objev v Egyptě v 21. století". Velká pyramida byla nejvyšší budova na světě po více než 3 800 let. Neuvěřitelná struktura už dlouhá léta fascinuje, ale také velmi mate odborníky. Ale zdá se, že konečně získávají lepší obraz o tom, jak byla vlastně postavena.