reklama

Nesnášenlivostí lepku obsaženého ve většině obilí, která je genetickou poruchou imunity, trpí v Česku podle odhadů asi 100.000 lidí. Přibližně polovina z nich o své nemoci neví.

"V rodině, kde je celiak, je celý režim nastavený trochu jinak. Záleží na tom, kolik jich je," řekla Jitka Dlabalová ze Společnosti pro bezlepkovou dietu. Rodiny, kde jsou nemocné děti, často přestoupí na bezlepkovou stravu kompletně. "U dětí to nepůsobí dobře ani po psychologické stránce, když se jim říká 'tohle je tvoje a na tohle sahat nesmíš'," dodala.

"Nemá cenu péct cukroví pro jednoho celiaka. Protože se buď koupí nebo se udělá takové, které je přirozeně bezlepkové," řekla Dlabalová. Prodávají se i bezlepkové vánočky, proti běžným jsou dražší asi o 30 korun. Kapra je možné obalit třeba v kukuřičné nebo bezlepkové strouhance.

Odhaduje se, že asi 50.000 lidí o své nemoci neví. Také proto, že má asi 200 různých příznaků a v průměru trvá šest až deset let, než je pacient správně diagnostikován. Praktický lékař ji může odhalit rozborem krve zaměřeným na lepek a poté gastroenterolog z odebraného vzorku sliznice tenkého střeva.

Bezlepkové výrobky mohou obsahovat asi 20 miligramů lepku na kilogram. Kromě celiakie existuje i alergie na pšenici. Projevuje se jako většina ostatních alergií, slzením nebo zduřením sliznic. Proti tomu celiakie se může projevit častými průjmy, nechutenstvím, únavou a ztrátou váhy.

Odmítání pšenice bez diagnostikové celiakie je podle Dlabalové jen módní vlna. Lidé by se nejdřív měli nechat vyšetřit, pokud mají zažívací potíže, ze kterých podezírají lepek. "Nemám pocit, že bych si chtěla péct doma chleba a dodržovat všechna pravidla dobrovolně celý život. Dieta je navíc drahá," dodala. Zdravotní pojišťovny přispívají jen nemocným dětem a studentům.

Loading...

0 komentářů Napište svůj názor

reklama