Štědrý den už je za dveřmi. Den, kdy po staletí slavíme narození Ježíše Krista, sedíme u jídla, zpíváme a dáváme si dárky. Co však Vánoce nejvíc symbolizuje? Server Listverse přinesl seznam 8 zajímavých poznatků, bez nichž by Vánoce na světě nebyly takové, jaké jsou.
Datum
Dříve cirkev neslavila Vánoce jako důležitý svátek. První pokusy o oslavení narození Ježíše Krista jsou datovány kolem roku 200 našeho letopočtu. Teologové tehdy stanovili datum oslav na 20. věten. Teprve kolem roku 380 začala římská církev přesvědčovat všechny okolo, aby se narození Ježíše slavilo 25. prosince. Dnes slaví velká část světa Vánoce právě v tento den. Některé státy včetně České republiky si však narození Ježíše připomínají už o den dříve.
Osoba stojící za betlémem
Všichni znají postavu svatého Františka - světce, který měl zdánlivě zázračnou kontrolu nad zvířaty a který cestoval na Blízký východ, aby přesvědčil muslimy ke konvertování.
Všichni také známe figurky, které jsou přítomny v útvaru známém jako "vánoční betlém" při narození Ježíše. Co ví málo lidí - že právě svatý František jako první přišel na nápad "vánočních betlémů", a to ve 13. století.
Vánoční dárky
Darování dárků a pohlednic na Vánoce rozhodně není kapitalistickou novinkou 20. století, jak se mnozí domnívají. Je však pravda, že kapitalisté nejspíš mají z šílenství vánočních nákupů radost. Tento zvyk pochází již od starých Římanů, kteří si dávali dárky u příležitost oslav Nového roku. Církev zpočátku s takovýmto vánočním zvykem nesouhlasila, později s tím však nedokázala nic udělat.
Zákaz Vánoc
Ano, i tyto svátky byly kdysi v Evropě zakázány. To se stalo v roce 1644 v Anglii, kdy toto usnesení schválil místní parlament. Obchody tehdy musely být otevřené, švestkové pudinky a pečené koláče byly odsouzeny jako pohanské. Někde podivné nařízení skončilo brzy, avšak v oblasti Lincolnshire se začaly Vánoce opět slavit až v 19. století.
Velký mýtus
Příběh Vánoc a Ježíše Krista je opředený mnohými teoriemi, které se podobají konspiracím. Jednou z těch nejznámějších je domněnka, že se Ježíš Kristus nikdy nenarodil. Mnozí si mysleli, že celá myšlenka jeho narození souvisí s narozením pohanského boha Mitrase. Tyto teorie se však nikdy nepotvrdily.
Vánoční strom
Mnozí nejspíš slyšeli příběh o protestantském rebelovi Martinu Lutherovi, kterak daroval světu vánoční stromek. Tak to není pravda. První zmínky o vánočním stromku pocházejí ze 7. století našeho letopočtu, kdy svatý Bonifác pokácel posvátný strom severského boha Thora, aby dokázal, že severští bohové nejsou skuteční. K počátku 15. století bylo mnoho lidí, kteří si káceli stromky, aby si je mohli doma ozdobit. Když přišel na svět Martin Luther, šlo už o zavedenou tradici.
Xmas
Záležitost, která štve hodně lidí, přitom nemusí. Křesťané z celého světa se domnívají, že je krajně neuctivé vyměnit v anglickém pojmenování Vánoc část "Christ" za písmeno "X". Někteří dokonce zacházejí tak daleko, že tuto úpravu pojmenovávají jako "výplod anti-křesťanů, aby zničili Vánoce". Ve skutečnosti je písmeno "x" stejně tradiční jako celý svátek. Písmeno totiž odkazuje na jméno Ježíše v řečtině (Χριστός). Proto je pojmenování Xmas naprosto v pořádku a v souladu s vánočními tradicemi.
Santa Claus
Pro postavu muže, který daruje dárky v mnoha zemích světa, byl předlohou biskup svatý Mikuláš. Ten se narodil ve druhé polovině 3. století ve vesnici Patara na území Turecka. Byl známý tím, že dával tajně dary chudým. Proto se nejspíš ve světě ujal jako ten pravý, kdo by měl dávat dárky.
Témata: Vánoce, Ježíš Kristus, Mikuláš
Související
19. listopadu 2024 21:08
16. listopadu 2024 11:24
13. listopadu 2024 14:39
11. listopadu 2024 18:21
8. listopadu 2024 18:36
6. listopadu 2024 21:09