Jak to vypadá, když armáda ztratí jaderné zbraně?

Smlouva o nešíření jaderných zbraní z roku 1970 uvádí, že země vlastnící jaderné zbraně by se měl postupně uchylovat k odzbrojení a ty bez jaderných zbraní by neměly usilovat o jejich získání. K postupnému odzbrojování sice dochází, ale ačkoliv mnozí předpokládají, že USA mají největší arzenál, faktem je, že nikdy neměly. V polovině osmdesátých let měl Sovětský svaz k dispozici asi 45.000 hlavic. Dnes čítá ruský inventář "pouze" 8500 hlavic, Zatímco Spojené státy jich mají 7700.

Raketa s jadernou hlavicí může ostatně být vypálena ze země, z ponorky, nebo shozena z letadla. Mnohé z těchto hlavic by mohly být nasazeny na mezikontinentální balistické rakety Minuteman III, z nichž zhruba 400 je připraveno v 11 různých odpalovacích silech roztroušených po celých Spojených státech. Tyto střely by mohly zaútočit prakticky na jakýkoliv stát na světě.

 Spojené státy také udržují v pohotovosti letku téměř 100 jaderných bombardérů schopných nést jaderné bomby. Nejhorší zbraní jsou ale zřejmě ponorky třídy Ohio nesoucí rakety Trident. Arzenál umístěný na jedné z těchto ponorek je schopen zabít miliony lidí, USA jich mají 14.

Částka, která má být vynaložena na údržbu amerického jaderného arzenálu, se odhaduje na asi bilion dolarů v průběhu příštích 30 let. Zahrnuje také finanční prostředky pro "modernizaci" funkcí, jako například přesnější míření. Zajímavé je, že o vývoj a údržbu se starají soukromé nevládní firmy. Ty mají smlouvy s ministerstvem energetiky, i ty nejmenší zakázky ale vycházejí řádově na miliony dolarů.

Ne všechny vojenské výdaje jsou ale zpracovávány ministerstvem obrany. Například náklady na zdravotní péči a poskytování služeb vysloužilců jsou často počítají samostatně nebo spadají do rozpočtů jiných odděleních. Tajné operace jsou ale vynechány z vojenského rozpočtu úplně. Nejsilnější Americké zbraně a celý jaderný program spadají do působnosti ministerstva energetiky (DOE). 

Americký prezident Barack Obama postavil svou kampaň na myšlence "světa bez jaderných zbraní" a jeho původní návrhy na výdaje na údržbu jeho myšlenky odrážely. Paradoxní myšlenkou bylo, že modernizace jaderného arzenálu by mohla vést k posílení důvěry v něj, což by vedlo k většímu počtu odzbrojovacích smluv a k menšímu množství střel. Realita je ale úplně jiná. Obamův jaderný poradce tvrdí, že ruská invaze na Ukrajinu ukázala, že politika založená na jednostranném odzbrojování je zkrátka nerealizovatelná.

Jaderné zbraně s sebou ale nesou i velké riziko. Od počátku studené války jich například bylo už několik ztraceno. Znepokojivé je, že nikdo přesně neví kolik ani kde jsou. Odhaduje se, že zmizelo 6 až 11 hlavic. Není to ale jediný znepokojivý fakt. Mezi další patří tajemné potopení jaderné ponorky USS Scorpion v roce 1968 se dvěma nespecifikovanými jadernými hlavicemi, zmizení bombardéru B-47 v roce 1956, který nesl dvě jaderné hlavice a pád bombardéru B-52 v roce 1961, který nesl zásoby uranu. Ty se však ztratily.

Nejistý je ale také samotný případný útok. Po kubánské raketové krizi vyvstaly obavy, co by se stalo ve chvíli, kdy by byla potřeba okamžitě zahájit jaderný úder. Tyto myšlenky vedly ke vzniku kufříku zvaného "nukleární fotbal", který obsahuje kódy pro okamžité odpálení jaderných hlavic. Tento kufřík má k dispozici každý prezident Spojených států.

A to je zřejmě nejvíce znepokojivý fakt. Jakýkoliv prezident Spojených států má neomezenou kontrolu nad jaderným arzenálem USA. Nejsou totiž žádné protokoly, které by mu zabránily kdykoliv a kamkoliv vystřelit jadernou hlavici. Ministr obrany sice musí nasazení těchto zbraní potvrdit, nemá však právo veta. Prezident tak své rozhodnutí nemusí konzultovat ani postoupit ke schvalovacímu procesu. Prostě zavelí a vypustí jaderné hlavice kamkoliv na světě.

Témata:  výbuchy jaderné zbraně,  jaderné zbraně