Jak by proběhl celosvětový konflikt? Podle vědců úplně jinak, než si myslíme

Vzpomenout můžeme například dinosaury. Druh, který dominoval veškerému životu na planetě náhle zmizel, kvůli ekologické katastrofě. K něčemu takovému může dojít opakovaně, ovšem člověk se svým vědecko-technologickými možnostmi může podobným katastrofám zabránit. Uvedl to v komentáři pro BBC.com odborník na světová rizika a ředitel GCRI (Global Catastrophic Risk Institute) Seth Baum.

I v současnosti a blízké budoucnosti se může lidstvo dostat do podobného ohrožení jako dinosauři a to vlastním přičiněním. Jaderné zbraně, globální oteplování, pandemie způsobené bioinženýrstvím nebo nekontrolovaný rozvoj umělé inteligence je jen stručná ukázka nebezpečí, které by mohly vést k vyhubení lidstva.

Jakým způsobem je o globálních katastrofách potřeba uvažovat uvedl vědec Seth Baum na příkladu války jadernými zbraněmi. Dnes disponuje jaderným arzenálem Čína, Francie, Indie, Izrael, Severní Korea, Pakistán Rusko, Velká Británie a USA. Při tom 90 % jaderného arzenálu vlastní USA a Rusko. Pokud by jen tyto země využili veškerou atomovou munici, vybuchla by zeměkoule hned několikrát.

Jenže tento scénář je zcela nepravděpodobný. Riziko je daleko sofistikovanější. Po jaderné válce by velká část povrchu pravděpodobně nebyla útokem bomb zasažena vůbec. Například řada státu Jižní a Latinské Ameriky není ani spojencem ani nepřítelem žádné z jaderných velmocí, tudíž by nebyl důvod na jejich území útočit. Stejně tak není pravděpodobný jaderný útok na řídce obydlené či neobydlené oblasti (ruská tajga, oblasti amerického středozápadu apod.).

Zničena by pravděpodobně byla pouze větší města. Jenže jen takovýto „drobný“ jaderný zásah by velmi výrazně ovlivnil globální ekonomiku. Ta je extrémně efektivní ve stabilních vodách dneška, ovšem jen malé vychýlení této stability znamená zásadní problém pro fungování globální ekonomiky. Útok jadernými hlavicemi by navíc byl opravdu značným vychýlením současné stability.

Následovalo by nevratné poškození životního prostředí. Jaderné výbuchy by přesunuly obrovské množství prachových částí až do výšky 20 km nad rovníkem. Z této části atmosféry již žádný déšť prach nesmyje. Na planetu by dopadalo méně slunečních paprsků spojené s ochlazením povrchu a ve výsledku nevyhnutelný nedostatek potravin a globální hladomor.

Lidé, kteří v současnosti nejvíce těží z technologického pokroku a globalizované ekonomiky (tj. především obyvatelé Evropy, USA, Japonska apod.) by se stali nejohroženějšími. Naopak lidé schopni si samostatně obstarat jídlo např. pěstováním by měli velkou šanci situaci překonat.

Podle Setha Bauma totiž katastrofy mají tendenci k řetězení. Jinými slovy náhlým výbuchem atomové bomby civilizace nezanikne, ovšem v důsledku řady dalších událostí ano. Podobný scénář řetězení katastrof, tak může následovat například kvůli globálnímu oteplování.

Témata:  Země 1,  výbuchy jaderné zbraně