První lidský klon na dosah ruky: Nezpůsobí víc škody než užitku?

Opatrnost je namístě

Neexistovala šance, aby se dva klonovaní makakové s velkýma očima a dlouhými končetinami, kteří se narodili v Číně, jak bylo minulý týden oznámeno, nedostali na titulní stánky médií, připouští editorial. Přiznává, že vědci stvořené opice pojmenované Chua Chua a Čung Čung zajisté vypadají roztomile a když se k sobě choulí, vykazují téměř lidskou zranitelnost.

Tato linka také neunikla médiím, když jeden z titulků zněl O krok blíže lidským klonům, podotýká The Observer. Ten ostatně teprve před 21 lety odhalil světu, že vědci ve Skotsku vytvořili první klon savce, ovci Dolly.

"Nyní po tomto triumfu následuje pár klonovaných makaků, stvoření, která jsou z genetického hlediska mnohem blíže Homo sapiens než ovce," pokračuje prestižní týdeník. Dodává, že proto nelze ignorovat myšlenku, že podobný "kousek" bude brzy vykonán na lidech.

Měli bychom být nicméně opatrní, než dospějeme k tak dramatickému závěru, nabádá britský server. Předně zdůrazňuje, že existuje zásadní rozdíl v procedurách použitých při stvoření Dolly a Chua Chua s Čung Čungem, jelikož makakové byli naklonováni z buňky odebrané nikoliv dospělému primátovi, ale plodu, zatímco Dolly pocházela z buňky dospělé ovce.     

Čínský tým se pokusil tento postup zopakovat a skutečně se značnými potížemi stvořil dvě mláďata makaka, která se narodila z embryí naklonovaných z dospělce, ale žádné nepřežilo - jedno pošlo kvůli nesouměrnému vývoji těla, druhé na respirační selhání, vysvětluje The Observer. Doplňuje, že proto šanghajští vědci stále zaostávají za úspěchem stvořitelů Dolly, kteří z buňky dospělce vytvořili životaschopný plod.

Pro porovnání považuje renomovaný deník za důležité zmínit, jak neefektivní byly procedury použité při stvoření Chua Chua a Čung Čunga - do 21 samic bylo implantováno 79 embryí, přičemž pouhých šest se uchytilo a pouze dva zmínění jedinci přežili až do porodu. "Jak mnoho genetiků stačilo postřehnout, vytvoření dvou geneticky identických makaků ve skutečnosti ukazuje, že klonování primátů zůstává vysoce neefektivním a nebezpečným podnikem a myšlenka, že se taková práce zaměří na lidi je stále vzdálenou vyhlídkou," konstatuje editorial.

Více neštěstí než úlevy  

Je férové přiznat, že tým zodpovědný za stvořený Chua Chua a Čung Čung nechtěl vyvinout techniku, která by umožnila klonování lidí, ale makaky klonuje, aby získal lidské modely využitelné v rozvoji medicíny a lékařské péče, uvádí britský týdeník. Odkazuje na slova jednoho ze zainteresovaných vědců z minulého týdne, který novinářům zdůraznil, že cílem není aplikovat tuto metodu na lidi, ale spíše získat nové poznatky o onemocněních jako Alzheimerova choroba  - pokud se totiž podaří získat soubor geneticky identických primátů, bude možné následně studovat jejich DNA a pochopit, jak neuro-degenerativní nemoc postupuje.  

"Takový výzkum je nepochybně přínosný," míní The Observer. Připomíná, že pokud vědci použili primáty, nevyhnutelně tím znovuotevřeli debatu o lidském reprodukčním klonování, byť je takové úsilí v mnoha zemích, včetně Velké Británie, zakázáno, a stejně se ukazuje, že zůstává vzdálenou budoucností.

Myšlenka, že jednoho dne bude možné vytvořit přesnou kopii člověka - například mrtvého bližního -, nadále láká spisovatele a novináře, poukazuje editorial. Deklaruje však, že jde o iluzi, protože i za předpokladu, že se stane reálným vytvořit klon jedince, taková osoba bude stále velmi odlišnou bytostí, jelikož ke genovým změnám dochází v děloze v rámci procesu epigenetiky, stejně jako v důsledku výživy a dalších náhodných událostí, což povede k osobě, která sice může vypadat velmi povědomě, ale bude se chovat velmi odlišně od zemřelého.

Namísto úlevy od bolesti, by tedy klon pravděpodobněji způsobil neštěstí a rozrušení, obává se renomovaný server. Dodává, že lidské klonování není momentálně možné, ale z dlouhodobého hlediska není ani žádoucí, a proto bychom měli raději oslavovat různost, která je našemu druhu vlastní.

Témata:  klonování,  Čína,  vědci