reklama
Lucie Bílá šokovala Čechy! Takovouhle nálož kritiky asi nečekala! - anotační obrázek
Lucie Bílá šokovala Čechy! Takovouhle nálož kritiky asi…

Už během vlády Boleslava I., který po vraždě svého bratra sv. Václava nastoupil na knížecí stolec, se moc Přemyslovců pevně ukotvila v české kotlině a jejich vliv sahal až daleko na východ. Především pak za knížete Břetislava I. došlo k posílení a ke znovu upevnění moci jak v Čechách, tak na Moravě. Proces prosazování svrchované vlády a kontroly se uplatňoval pomocí strategicky rozmístěných hradišť, které Břetislav I. pevně usadil i na Moravě. Už předtím zde byly správní hradiště, které tvořily prstenec kolem původní středočeské přemyslovské enklávy, která se postupně rozšířila do jižních Čech a následně i na Moravu.

Kolem těchto správních středisek se usazoval ještě lehce divoký život středověku, který byl již prostoupen křesťanskými hodnotami, ovšem vůle po snaze přežít a hájit svůj majetek byla velmi silná. Souvisela především s postupující kolonizací dalších částí území, která se vzdalovala od příhodných oblastí s tradičním osídlením, kde byla dostatečně úrodná půda. Hradiště a okolní zázemí v podobě vesnic a osad, stejně jako kláštery a k nim příslušející vesnice, se tak objevují i ve vyšších polohách.

Předtím dlouho fungující scénář, kdy kníže vládl celému svému území a byl majitelem veškeré půdy, přestával fungovat. Kasteláni se domáhali majetkových práv a proces, kdy kníže pouze propůjčoval svou moc a majetek, se začal bortit. Že tomu tak bylo právě ve 12. století, je dáno společenským vývojem. Značně tomu napomohla samotná knížata při svém boji o moc, kdy se se slibem odměny a vděku obracela právě na velmože a šlechtu. Tím, že se daní velmožové postavili za daného knížete, opět získávali moc a majetek. Právě o dědičnost těchto lén a „benefitů“ začal následný boj.  

Tlak velice zesílil na konci 12. století. Politické uspořádání a vládní moc se stále ještě křehce dělila mezi jednotlivé linie přemyslovského rodu. Docházelo zde k bojům mezi Konrádem II. Otou synem Konráda II. ze znojemského údělu a Bedřichem a jeho bratrem Přemyslem Otakarem I., syny knížete Vladislava II. Do těchto bojů se opět vměšovali jak cizí vládci, tak česká šlechta. Vedlo to nakonec k rozdělení Čech a Moravy. Morava se nestala zcela samostatnou, ale měla svého markraběte, kterým se stal Konrád II. Ota. Z bojů nakonec vyšel jako vítěz Bedřich, který se stal svrchovaným vládcem v Praze, zatímco Konrád získal úděly na Moravě, kterým dále vládl i z titulu markraběte, a také nástupnické právo po smrti Bedřicha. Ten zemřel 25. března 1189.

Konrád II. Ota vládl jako kníže pouze 2 roky. Zemřel v roce 1191 při válečném tažení u Neapole. I tak se stihl do českých dějin a vývoje společnosti významně zapsat. V roce svého nástupu, v roce 1189 uzákonil na sněmu velmožů v Sadské u Nymburka statuta, zvaná Statuta Konrádova či Statuta Konráda Oty, což bylo vyřešení tlaků a sporů mezi panovníkem a šlechtou.

Hlavním cílem tohoto kroku byla kodifikace zvykového, tedy nepsaného práva, především z trestní oblasti, ale důležitým ustanovením bylo také uzákonění dědičnosti lén. Jednalo se o kompromis mezi panovníkem a šlechtou, v určitých směrech posiluje panovníkovu moc, v určitých zase ustupuje šlechtě. Tento politický akt tak v podstatě vedl ke vzniku dědičné, pozemkové šlechty. To umožnilo českým zemím přímý vstup do feudální Evropy a silně ovlivnilo další vývoj českého státu a jeho obyvatel. 

1 komentář (Poslední 13.02. 15:11) Napište svůj názor

reklama