Proč jsou ženská prsa tak velká? V přírodě jsou naprosto unikátní

„Na naší planetě žije více než 5 tisíc druhů savců, homo sapiens je ale jediný druh, který má permanentní prsa,“ zdůrazňuje server. Muži se často domnívají, že ženská nadra jsou sexy, především pokud jsou větší. Otázkou ale je, proč jsou lidská prsa tak velká? A nejde o chybu v evoluci?

Tato otázka je jistě na místě. U všech ostatních druhů se vyvinula „dočasná prsa“, která fungují během ovulace nebo kojení. Jejich jediným účelem je produkovat mléko. A jakmile už mléko není třeba, prsa prostě zase zmizí.

Jenže u lidských samiček je to jiné, prsa se formují už během puberty, ne až během těhotenství. To znamená, že se v některém bodě evoluce něco změnilo. Jenže co? Například biolog Tim Caro v roce 1987 představil hned sedm teorií. Podle jedné z nich prsa matkám umožnilo krmit dítě z boku, čímž byla žena schopna dělat více věcí najednou.

To však nevysvětluje, proč prsa po kojení nezmizí. Tou asi nejpopulárnější teorií je myšlenka, že se prsa vyvinula jako sexuální symbol, který nahradil zvětšující se zadek, jež se objevuje u ostatních druhů během ovulace, vysvětluje server s odkazem na vědce. S tím, jak se předek člověka postupně napřimoval a začal chodit po dvou, pohled očí už při chůzi nemířil na pozadí samičky ale na její horní část. Jinak řečeno – ženské pohlavní orgány už nebyly v zorném poli samce.

Tato teorie například vysvětluje, proč se ženská prsa vyvíjejí v době puberty, kdy se dítě mění v ženu. Stále to ale neposkytuje odpověď na otázku, proč prsa nezmizí po menopauze, když už plodné období ženy skončilo.

Aby bylo možné vysvětlil tento jev, je třeba se na prsa blíže podívat. Na rozdíl od ostatních druhů jsou lidská prsa tvořena větším množstvím tuku. Tuk vyplňuje prsní tkáň a tím dává prsu tvar. To stejné dělá i mateřské mléko, jenže to na rozdíl od tuku nakonec zmizí.

Když ale prsa rostou až moc, mohou ženám způsobit bolesti zad. I proto řada žen podstupuje operaci na jejich zmenšení. Nejen, že jsou prsa občas nepohodlná, mohou být dokonce „smrtící“. Rakovina prsu je totiž nejčastějším typem rakoviny, který se u lidí vyskytuje. Ročně je diagnostikována asi 1,5 milionu žen. A například v roce 2015 na rakovinu prsu zemřelo asi 570 tisíc žen.

Vědci se domnívají, že mezi ostatními primáty není rakovina prsu tak rozšířená. Může to být proto, že riziko rakoviny prsu s věkem roste. A ostatní primáti prostě jen nežijí tak dlouho, aby se u nich projevila. Další možností je, že má rakovina něco společného se samotnou trvalou prsní tkání. Pokaždé, když se buňky rodí a umírají, objevuje se možnost, že dojde k chybě v opravující se DNA. A buňka s takovou chybou se stává rakovinnou buňkou.

Témata:  evoluce,  lidé,  prsa