Londýn - Vědci našli kůstku dívky, která se narodila před zhruba 50.000 lety ze vztahu mezi denisovanským otcem a neandertálskou matkou. Informoval o tom časopis Nature.
Denisované a neandertálci, dávno vyhynulí příbuzní moderních lidí, měli k sobě mnohem blíž, než se doposud vědělo. Vědci nyní vůbec poprvé objevili důkaz, že byli s to spolu plodit děti. "Je to poprvé, co jsme objevili přímého potomka obou těchto skupin," řekla Viviane Slonová z Ústavu evoluční antropologie Maxe Plancka v Lipsku.
Nový objev vychází z nálezu půldruhého centimetru dlouhé kůstky, u níž výzkumníci nemohli na první pohled říci, zda patří hominidovi nebo zvířeti. Materiál se našel v roce 2012 v jeskyni v pohoří Altaj na Sibiři nedaleko hranic mezi Ruskem a Mongolskem. Podle vědců patřila dívce ve věku nejméně 13 let. Buď šlo o část stehenní či pažní kosti nebo holeně. Analýzou se podařilo rozlišit chromozomy, které dívka zdědila po svém otci a matce.
"Nejprve jsem si myslel, že v laboratoři došlo k chybě," řekl švédský badatel Svante Pääbo, který se výzkumem denisovanů podrobněji zabývá. Když opustili Afriku, rozptýlili se neandertálci po Evropě a západní Asii, zatímco denisované se přestěhovali do východní Asie.
"Neandertálci a denisované možná neměli mnoho příležitostí se potkat, ale když už k tomu došlo, nezdá se, že by proti sobě měli nějaké předsudky," poznamenal s nadsázkou.
Druh homo se před 400.000 až 500.000 lety rozdělil na denisovany, neandertálce a homo sapiens, předchůdce současných lidí. Neandertálci vyhynuli asi před 40.000 lety, denisované zhruba před 30.000 lety.
Témata: neandrtálci, pravěk, evoluce
Související
1. října 2020 8:13
20. února 2020 12:45
9. ledna 2020 21:44
20. března 2017 16:03
9. března 2017 11:28
1. srpna 2016 16:34
