Náhodný nález kostry podobné dnešnímu člověku zase jednou mění dějiny lidské evoluce. Vědci mohou po desetiletém výzkumu konečně potvrdit, že do učebnic biologie bude třeba zanést dalšího z našich předků.
Nad tak banální věcí, jako je počet prstů na končetinách, se snad nikdy nikdo z nás nepozastavil. Odborníci z Institutu klinických výzkumů v kanadském Montrealu ale zjistili, že v minulosti jich měli lidé mnohem více, naopak v budoucnu budou mít jen tři.
Předchůdci dnešního člověka se před miliony let začali od primátů značně odlišovat. Začali chodit vzpřímeně a ztratili většinu ochlupení těla. Osvojili si ale i další výhodu, spánkový model. A ten je, jak se ukázalo, klíčový pro evoluci našeho druhu.
Lidé pocházejí z opice. To není žádná novinka a evoluční teorie nás učí už stovky let, že i opice se postupem času vyvíjely. Prakticky každé zvíře na světě má rozsáhlý, miliony let starý rodokmen, který směřuje ke společným předkům a skrze ně až k nejprimitivnějším buňkám, z nichž vznikl život. Vědcům se ale nyní povedlo vypátrat nejstaršího savce na světě, který dal vzniknout jak lidem, tak například i velrybám. A je jím krysa.
Londýn - Vědci našli kůstku dívky, která se narodila před zhruba 50.000 lety ze vztahu mezi denisovanským otcem a neandertálskou matkou. Informoval o tom časopis Nature.
Evoluce je pro mnohé jen termín z učebnice biologie. Jenže jde zároveň o něco, co stále probíhá. Je příliš brzy říkat, jak budou lidé vypadat za několik tisíc let. Jasné ale je, že my jsme získali díky síle výběru některé „superschopnosti“, které naši předci neměli, píše server IFL Science.
„Ebenový pták ten v zjevu obřadném tak, v přísném hněvu,“ popisuje havrana Edgar Allan Poe v překladu Jaroslava Vrchlického. Tito černí ptáci jsou génii ptačího světa a mohou konkurovat i opicím – nejbližším příbuzným lidstva.
Ženská prsa mají různé tvary a velikosti. Jednu věc ale mají společnou - ta lidská jsou v přírodě unikátní. Proč jsou tak velká? Právě na tuto otázku se rozhodl odpovědět server Business Insider.
Nedávné vědecké studie ukázaly, že se stále vyvíjíme. Například nový výzkum publikovaný v magazínu Nature Ecology a Evolution naznačuje, že by se u nás mohl vyvinout gen, který by zničil naši toleranci k alkoholu. Uvádí to server IFL Science.
Předchůdci dnešního člověka se před miliony let začali od primátů značně odlišovat. Začali chodit vzpřímeně a ztratili většinu ochlupení těla. Osvojili si ale i další výhodu, spánkový model. A ten je, jak se ukázalo, klíčový pro evoluci našeho druhu.
Londýn/Galapágy - Další kreacionistický mýtus vzal za své. Na Zemi se totiž objevil nový druh opeřence, a to přímo před očima biologů. Stalo se to navíc mnohem rychleji, než by kdo očekával. Včetně samotného Charlese Darwina, který výzkumu na Galapágách, kde se nový druh ptáka objevil, věnoval podstatnou část života. O významném objevu informoval žurnál ILF Science.
Člověk se neustále mění a nejsou to jen výkyvy civilizace, kterými prochází. Evoluce nám pomáhá zbavit se nepotřebných prvků a naopak posílit to, co nám pomáhá k adaptaci měnícím se prostředím. Jenže člověk není jediný, který v průběhu let přichází k lepšímu genetickému materiálu. rapidní změny lze vysledovat i ve světě zvířat.
Nová studie tvrdí, že se zvýšenou úrovní vzdělání se snižuje zájem člověka o ověřování svých názorů a své víry. Ať už se jedná o politické přesvědčení nebo náboženské vyznání. Člověk by si přitom myslel přesně něco opačného.
„Ebenový pták ten v zjevu obřadném tak, v přísném hněvu,“ popisuje havrana Edgar Allan Poe v překladu Jaroslava Vrchlického. Tito černí ptáci jsou génii ptačího světa a mohou konkurovat i opicím – nejbližším příbuzným lidstva.
Když se lidé začali přesouvat z Afriky před přibližně 100 000 lety, v jejich genech byl schovaný klíč k přežití chladu Evropy a Asie. Tento samý klíč však přináší bolestné problémy milionům.
Vědci z Binghamtonské univerzity zkoumali dva miliony let staré lidské fosilie z oblasti Sterkfontein a Swartkrans v Jižní Africe. Zjistili, že sluch našich předků byl do určitého období velmi podobný šimpanzímu, pak ale nastal důležitý evoluční zlom.
MAGAZÍN - Studie vědců z univerzity v Bristolu tvrdí, že hnací silou evoluce byla dostupnost "životního prostoru". Zpochybňují tak závěry zakladatele evoluční teorie Charlese Darwina, podle nějž byla rozhodující soutěž, v níž přežily pouze ty nejsilnější druhy, píše server britské televize BBC.
Řím - Trápí vás vzhled nosu? Nová studie ukazuje, že během evoluce to bylo životní prostředí, které určovalo podobu tohoto charakteristického prvku obličeje. Vědci také konstatovali rozdíly ve tvaru nosu u žen a u mužů
Možnost existence života ve vesmíru fascinuje nejenom spisovatele sci-fi. Jak vypadá nezemský život? Představuje pro nás nebezpečí? Na jakých planetách se vyskytuje? News.com.au. referuje o objevu 220 planet, které jsou schopny dát život. A většina z nich nejsou vůbec podobné naší zemi. Jejich počasí je vzhůru nohama a i jejich hvězdy jsou jiné.
Peking - Údajně nejstaršího předchůdce člověka objevili vědci v Číně. Pokud si však myslíte, že jde o jakéhosi lidoopa, chyby lávky. Miniaturní stvoření ma velikost pouze jednoho milimetru a žilo před 540 miliony let.
Berlín – Poslední univerzální společný předek, známý také pod zkratkou LUCA, je organismus, ze kterého se měl zhruba před čtyřmi miliony let začít vyvíjet život na Zemi. Jak nyní informuje deník New York Times, němečtí vědci poprvé vytvořili genetický obraz tohoto předka.
10:05
Britové se ve středu rozloučili s tragicky zesnulým zpěvákem Liamem Paynem, členem boybandu One Direction. Payne v říjnu nepřežil pád z balkonu hotelového pokoje v argentinském Buenos Aires.
Zdroj: Lucie Podzimková
Tragický rodinný konflikt vyšetřuje plzeňská kriminálka od pondělního večera. V bytě v Plzni napadl muž svého bratra, který útok nepřežil, a také otce, jehož záchranáři převezli s vážným zraněním do nemocnice. Podezřelý je momentálně v nemocnici.
