Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Vědci znají totožnost posledního univerzíálního společného předka

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: NASA

Berlín – Poslední univerzální společný předek, známý také pod zkratkou LUCA, je organismus, ze kterého se měl zhruba před čtyřmi miliony let začít vyvíjet život na Zemi. Jak nyní informuje deník New York Times, němečtí vědci poprvé vytvořili genetický obraz tohoto předka.

Vědci z německé Univerzity Heinricha Heina se pod vedením Williama Martina pokusili sestavit pravděpodobný genetický obraz LUCA. Provedli tak na základě zkoumání genů bakterií a archea, dvou hlavních skupin jednobuněčného života.

Na základě toho uvádí, že LUCA zřejmě uměl přežít i bez kyslíku a energii místo toho získával z vodíku a oxidu uhličitého. Zřejmě také k životu potřeboval přítomnost kovů. To by potvrzovalo teorii, že život začal u podmořských hydrotermálních vývěrů. V jejich okolí je mořská voda zahřívána horkým magmatem.

Jak deník ale upozorňuje, Martin také naznačuje, že LUCA se vyvinul velmi brzy po samotném vzniku života. Odůvodňuje to tím, že mu chybí mnoho genů pro vytváření určitých látek, které jsou pro život potřeba, a musel se tedy zřejmě spoléhat na jejich příjem z prostředí. Na základě toho Martin tvrdí, že LUCA byl pouze „napůl živý".

To podle jiných vědců ale není pravda – tvrdí, že mezi vznikem LUCA a vznikem života jako takového proběhla dlouhá evoluce, a LUCA podle nich buď složitější látky vytvářet uměl, nebo tato jeho neschopnost nesvědčí o jeho nedostatečném vývoji.

Témata:  život Země 1 evoluce

Související

Aktuálně se děje

17. ledna 2025 13:14

Víkendové počasí a dobré zprávy pro milovníky zimních radovánek

Do víkendu zbývají poslední hodiny, během nichž už mnozí lidé vyrazí za zimními radovánky na české hory. Meteorologové pro ně mají dobré zprávy. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Mars

NASA možná našla důkazy o životě mimo Zemi. Nemá je ale jak dostat domů

NASA oznámila dvě nové strategie pro návrat vzorků z Marsu na Zemi, které by mohly být realizovány do 30. let 21. století. Tyto plány představují alternativy k původnímu programu Mars Sample Return, který NASA vyvinula ve spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou (ESA). Původní plán byl shledán příliš složitým a drahým, s odhadovanými náklady až 11 miliard dolarů a návratem vzorků posunutým na rok 2040. Takové zpoždění označil šéf NASA Bill Nelson za nepřijatelné.