Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Vědci znají totožnost posledního univerzíálního společného předka

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: NASA

Berlín – Poslední univerzální společný předek, známý také pod zkratkou LUCA, je organismus, ze kterého se měl zhruba před čtyřmi miliony let začít vyvíjet život na Zemi. Jak nyní informuje deník New York Times, němečtí vědci poprvé vytvořili genetický obraz tohoto předka.

Vědci z německé Univerzity Heinricha Heina se pod vedením Williama Martina pokusili sestavit pravděpodobný genetický obraz LUCA. Provedli tak na základě zkoumání genů bakterií a archea, dvou hlavních skupin jednobuněčného života.

Na základě toho uvádí, že LUCA zřejmě uměl přežít i bez kyslíku a energii místo toho získával z vodíku a oxidu uhličitého. Zřejmě také k životu potřeboval přítomnost kovů. To by potvrzovalo teorii, že život začal u podmořských hydrotermálních vývěrů. V jejich okolí je mořská voda zahřívána horkým magmatem.

Jak deník ale upozorňuje, Martin také naznačuje, že LUCA se vyvinul velmi brzy po samotném vzniku života. Odůvodňuje to tím, že mu chybí mnoho genů pro vytváření určitých látek, které jsou pro život potřeba, a musel se tedy zřejmě spoléhat na jejich příjem z prostředí. Na základě toho Martin tvrdí, že LUCA byl pouze „napůl živý".

To podle jiných vědců ale není pravda – tvrdí, že mezi vznikem LUCA a vznikem života jako takového proběhla dlouhá evoluce, a LUCA podle nich buď složitější látky vytvářet uměl, nebo tato jeho neschopnost nesvědčí o jeho nedostatečném vývoji.

Témata:  život Země 1 evoluce

Související

Aktuálně se děje

12. května 2025 10:43

Dáda Patrasová se zhroutila. Syn pracuje na tom, aby se dostala z nejhoršího

Od smrti Aničky Slováčkové, která rozesmutnila celé Česko, již uplynul více než měsíc. Bolest je stále přítomna zejména u nejbližších, v rodině ale podle nejnovějších informací došlo k zásadnímu momentu. Jde o Aniččinu maminku Dádu Patrasovou. 

Zdroj: Ludmila Plachá

Další zprávy

Jaká budoucnost nás čeká?

Může umělá inteligence ohrozit lidstvo? Vědec z MIT odpověděl na ožehavou otázku

Technologické firmy vyvíjející umělou inteligenci by měly přijmout stejný přístup k posuzování rizik, jaký před 80 lety uplatnili vědci před prvním testem atomové bomby. S tímto varováním přichází známý zastánce bezpečnosti AI Max Tegmark, který tvrdí, že bez důkladných výpočtů hrozí, že extrémně vyspělá umělá inteligence (tzv. Artificial Super Intelligence, ASI) se vymkne kontrole a ohrozí samotnou existenci lidstva.