Bíla paní je nejznámější české strašidlo, které hlídá hned několik desítek českých hradů. Přitom za vznikem této populární pověsti stojí často tragické příběhy žen, které navzdory svému urozenému postavení neměly v životě příliš štěstí – pohnuté životní osudy jsou ideálním podhoubím pro vznik pověstí, a není proto žádný div, že motiv Bílé paní se stal tak oblíbený. Kam všude se tedy vydat za smutnými příběhy středověkých šlechtičen?
Možná vás to překvapí, ale samotná pověst nepochází z Čech, ale přišla k nám z Německa. Pravzorem pověsti byla asi hraběnky Kunhuty z Orlamunde, která putovala po zámcích rodu Hohenzolernů a její zjevení zvěstovalo brzkou katastrofu. Patrně nebude náhodu, že rod Rožmberků na jehož jihočeském panství se pověst nejvíce rozšířila, byl výrazně rodově spřízněn právě z Hohenzolerny. Zkusme si udělat takový malý katalog českých Bílých paní, kde všude můžete na nějakou pověst o ni narazit?
Nejznámější je samozřejmě Bílá paní zvaná Perchta, která se měla usídlit na sídle Rožmberků v Českém Krumlově. Perchta se zjevuje vždy před výjimečnými událostmi a pokud budou šťastné, tak přichází s bílými rukavicemi, horší to, ale je když si přízrak navleče rukavice černé, pokud narazíte na takto oděnou paní tak raději utíkejte co nejdříve pryč, hrad totiž čeká katastrofa.
Rožmberský je také hrad Jindřichův Hradec, který má slavnou pověst o Bílé paní, která vždy jednou v roce rozdává na nádvoří hradu sladkou kaši. Podobnou tradici rozdávání sladké kaše před Švédy zachránila Bílá paní na Telči. A Bílá paní se samozřejmě nemůže chybět ani na rodovém hradě Rožmberku, kde Bílá paní dokonce zabránila nacistickým vojákům vyvěsit vlajku třetí říše na hradní věži Jakobínce.
Velmi často hraje v pověstech roli nešťastná láska, jako na hradě Tolštejn, kde se paní hradu Hilda zamilovala do chudého rytíře, a když to její manžel zjistil, rozhodl se nechat jejího milého popravit. Než aby to dopustila raději otrávila sebe i svého muže vínem. To Zdeňka, dcera Viléma Zajíce z Valdeka se zamilovala do tajemného cizince, který zachránil jejímu otci život, dokonce se schylovalo i k svatbě, z toho ale sešlo, když otec zjistil, že se cizinec živil katovským řemeslem.
Jeho nevděčnost se mu ale nevyplatila, zanedlouho zemřel a odnesla to i sama Zdeňka. Pravděpodobně zemřela těhotná, protože se zjevuje s malou rakví či s mrtvým dítětem v rukou. Při těžkém porodu zase zemřela paní hradu Velhratice, ale za tři dny se vrátila jako Bílá paní a pravidelně po nocích chodila dohlížet na svou malou dceru Elišku, která porod přežila.
Specifickým případem Bílé paní jsou její barevné varianty, které se z nejasných důvodů vyskytují hlavně na Moravě. Na Buchlově mají Černou paní, která vystupuje z černého výklenku, ale navzdory její pochmurné barvě přichází obvykle varovat obyvatele hradu před nebezpečím. Na Helfštýně potom můžete najít Zelenou paní, která vystupuje ze zeleného jezírka v hradním příkopu.
Podle pověsti se děvečka z podhradí raději utopila v hradní cisterně, než aby si vzala loupeživého rytíře. Po své smrti ovšem zlého rytíře vyhnala a hrad hlídá dodnes, a tak ji můžeme také počítat mezi hodné Bílá paní. V jezírku se také utopila Alžběta z Valdštejna, Bílá paní z Doks, ale naštěstí i její zjevení přináší štěstí.
Jiným hradům zase přišla jedna Bílá paní málo, a tak se v pověstech namnožila. V Děvičkách na jižní Moravě jsou to dvě dcery pána hradu, které zahynuly při zboření hradu švédským generálem Torstensonem během třicetileté války. Karlštejn jako koruna všech českých hradů se potom chlubí hned 12 Bílými paními. Mělo jít o děvečky zavražděné sadistickou Kateřinou Bechyňovou, místní obdobou slavné čachtické paní. Pokud byste chtěli dívky vysvobodit stačí prý se rok ani na krok nehnout z hradu, ovšem není to bez rizika. Všichni, kteří ten rok nevydrželi a pokusili z hradu utéct dříve prý skončili z uřezanými hlavami.
Velmi podobnou pověst potom mají na hradě Týřov, zde ale 12 bílých panen hlídá místní poklad, ale abyste ho získali musíte Bílé paní vysvobodit stejným způsobem jako na Karlštejně. Poklad hlídá také Bílá paní z hradu Točník, který se nachází nedaleko. Strašidelné zjevení ale může být i uměleckou inspirací, alespoň Bílá paní z Bludova a Velkých Losin prý inspirovala německého spisovatele Grillparzera k sepsání dramatu Ahnfrau (Prabába).
Pokud budete chtít opravdu zmapovat všechny české Bílé paní budete mít o výlety postaráno přinejmenším na celý rok, protože variant pověsti existuje opravdu velmi mnoho a ne všechny se tak mohly dostat do krátkého výčtu v článku. Ale to je jenom dobře, protože bychom vás neradi ochudili o radost z objeování nových příběhů.
Témata: Hrad Karlštějn, pohádky, hrady a zámky
