hrady a zámky

Ilustrační foto

Na dovolenou v tuzemsku se chystá 79 procent Čechů. Kolik utratí? Průzkum

Domov

Letní dovolenou v tuzemsku hodlá strávit 79 procent Čechů. Nejvyhledávanějšími jsou Jihočeský, Jihomoravský a Liberecký kraj. Na dovolené chtějí být lidé nejčastěji devět dní, většina se přitom ubytuje v penzionu. V průměru za ni plánují utratit 6150 korun za osobu. Na kratší výlet po republice se v létě chystá 89 procent Čechů. Bez ohledu na počet osob za něj odhadem vydají 2380 korun.

Zámek Lednice, Lednicko-valtický areál

Česko veřejnosti zpřístupní památky, mají ale přísná pravidla

Domov

Od pondělí se mohou po pauze způsobené opatřeními proti šíření koronaviru znovu otevřít hrady, zámky a další památkové objekty. Přidávají se také další muzea, která nestihla otevřít v dřívějším termínu povoleném vládou. Pro veřejnost se otevře i Pražský hrad a ve spojení s Palácovými zahradami pod ním se zájemcům otevírají jedny z turisticky nejatraktivnějších míst v hlavním městě.

Jana Maláčová

Sociální služby postupně obnoví provoz, otevřou se památky. Vláda sdělila kdy

Domov

Sociální služby začnou od pondělka postupně obnovovat provoz, a to nejdřív jen na dálku po internetu či telefonu. Postupně pak začnou fungovat i v terénu či ambulantně v květnu. Jako poslední by se mohly 8. června otevřít denní stacionáře a terapeutické dílny pro všechny klienty kromě seniorů. Návštěvy v domovech seniorů by pak mohly být znovu povoleny od 8. června.

Ilustrační foto

Jak se v Česku stavěly hrady? Stavitelům to šlo překvapivě rychle

Revue

Fenomén hradního stavitelství se na naše území dostal v dobách posledních Přemyslovců. Prvky tohoto nového pevnostního stavitelství k nám pronikaly už od 12. století, ale k jejich pevnému převzetí a uplatňování začalo docházet až během počátku 13. století. První hrady byly dílem panovníka a brzy se staly inspirací pro bohatnoucí šlechtu. Doba jejich výstavby byla proměnlivá.

Wolfpassing

Proč měly hrady věže? Rozhodně v nich nespaly krásné princezny

Revue

Dnes je pro nás věž neodmyslitelnou součástí hradů a zámků. Jejich vysoké a štíhlé siluety se vypínají nad střechami paláců a vévodí nejenom samotnému hradu či zámku, ale i celé krajině. Jsou pomyslnou korunou a okrasou každé stavby těchto minulých časů, které už z dálky dnešním návštěvníkům dávají vědět, s kým mají tu čest a kam míří. Jejich podstata byla jak praktická, tak symbolická, byť si to dnes už zcela neuvědomujeme.

Zámek Lednice, Lednicko-valtický areál

Život na českých hradech a zámcích nebyl právě pohádkový. Jak lidé řešili osobní hygienu?

Revue

Vymoženosti moderní doby způsobily, že si již téměř nedokážeme představit život bez elektroniky, automobilů, tepla či vody. Především pak snadný a rychlý přístup teplé a studené vodě v pohodlí domova nám dnes značně ztěžuje pohled do dávných časů hradů a zámků, kdy hygiena byla značně omezená, soukromí téměř neexistovalo a teplá, voňavá voda byla jen pro vyvolené. Výpravné filmy ukazují časy turnajů, válek a hostin, ale co se dělo za zavřenými dveřmi, kam kamera nenahlíží? Jaká byla tajemství krásy žen ve špinavých středověkých městech, jaký byl ideál mužnosti dávných rytířů a jak se přístup k hygieně postupně měnil?

Zámek Lednice, Lednicko-valtický areál

Jak to bylo doopravdy se středověkým záchodem? A k čemu sloužila výsernice?

Revue

Při snaze poznat a porozumět středověkému člověku, je potřeba sledovat především otázky jeho každodennosti. V nich se utváří odpovědi i na takové detaily, jako je například otázka hygieny či právě „středověkého záchodu“. Jak takový „středověký záchod“ vypadal, jak se používal a jak je to doopravdy s tzv. výsernicí?

Ilustrační fotografie

Revue

Bílá paní není jediný český přízrak? Hrady se jen hemží duchy a strašidly

Bíla paní je nejznámější české strašidlo, které hlídá hned několik desítek českých hradů. Přitom za vznikem této populární pověsti stojí často tragické příběhy žen, které navzdory svému urozenému postavení neměly v životě příliš štěstí – pohnuté životní osudy jsou ideálním podhoubím pro vznik pověstí, a není proto žádný div, že motiv Bílé paní se stal tak oblíbený. Kam všude se tedy vydat za smutnými příběhy středověkých šlechtičen?

Ilustrační foto

Český hrad, který skoro nikdo nezná? Na tomto místě se psala historie

Revue

Oblast Posázaví oplývá pomníky na dávné středověké časy, ať se jednalo o časy dobré či zlé. Mezi ty špatné časy je možné zařadit dobu na přelomu 14. a 15. století, dobu zemských válek a sporů, intrik a loupeží, únosů a zrad. Ve víru této doby se nesla osobnost známého loupeživého rytíře Jana Zoula z Ostředka, který učinil centrem svého nekalého počínání jinak neznámý hrad Hrádek, jinak známý jako Čejchanov.

Český Krumlov. Foto: Ondřej Koníček

Čínští turisté mají zájem o jih Čech, lákadlem jsou především dva zámky

Domov

Český Krumlov - Jižní Čechy stále víc přitahují asijské turisty. Na první místo v návštěvnosti kraje se loni z cizinců dostali Číňané, kterých se v kraji ubytovalo 101.000, meziročně o 62 procent víc. Na třetí pozici jsou turisté z Tchaj-wanu a čtvrtí návštěvníci z Jižní Koreje. Podle agentury CzechTourism patří mezi důvody růstu větší zájem čínských cestovních kanceláří o kraj a populární destinace jako je Český Krumlov.

Ilustrační fotografie

Čistota duše byla důležitější než čistota těla? Hygiena na středověkých hradech byla tristní

Revue

Středověk je často vnímán jako období temna, kdy došlo k úpadku dávné antické civilizace a s ní spojené vzdělanosti, ale i kulturní a společenské úrovně. Středověk je také vnímán jako období lidského zápachu a špíny, kdy byla hygiena dle církevního výkladu brána jako nežádoucí, ba trestuhodná. Jak to ale bylo doopravdy s hygienou v dobách středověkých hradů?

Zámek Lednice, Lednicko-valtický areál

Hrady a zámky otevírají předčasně a ve velkém stylu

Domov

Praha - Sezóna na hradech a zámcích začíná sice oficiálně až na Velký pátek 25. března, někteří správci kulturních památek jsou ale po dlouhé zimě tak natěšení, že otevírají už tento týden. A návštěvníky uvítají opravdu ve velkém stylu.

Aktuálně se děje

10:18

Rusko poprvé v historii poslalo na Ukrajinu mezikontinentální balistickou raketu

Podle serveru CNN Rusko ve čtvrtek ráno podniklo útok na město Dnipro za použití mezikontinentální balistické rakety (ICBM). Útok zahrnoval také balistickou raketu X-47M2 Kinzhal a sedm řízených střel.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy