Planeta Venuše je jednou z nejvíce nepřátelských planet obíhajících kolem Slunce – teplota na jejím povrchu je spalující. A to ani nemluvíme o její atmosféře. Průlomová nová studie přesto možná nalezla důkazy, že mraky Venuše by mohly udržet formy mimozemského života.
Podle nové studie publikované ve vědeckém časopise Astrobiology by mix atmosférického tlaku, teploty a chemie v atmosféře Venuše mohl vytvářet vhodné prostředí pro život. Vzhledem k tomu, že Venuše připomíná Zemi velikostí i hmotností, vědci dlouhou dobu předpokládali, že planeta by mohla být podobná Zemi v dalších aspektech.
Ale při teplotách na povrchu, které se obvykle pohybují kolem 470°C, atmosféře z 97% tvořené oxidem uhličitým a tlakem představujícím 90ti násobek tlaku na Zemi, nemohla být tato myšlenka o podobnosti pravdě vzdálenější.
Nicméně tým výzkumníků v nové studii ignoroval nehostinný povrch a namísto toho se zaměřil na oblaka kolem Venuše - konkrétně ve výšce necelých 50 kilometrů od povrchu. Na základě srovnávacích analýz vědci tvrdí, že svrchní vrstva atmosféry by mohla být domovem jednoduchého mikrobiálního života.
Představa, že Venuše může být ve Sluneční soustavě druhým místem vhodným místem pro život, není zcela nová. Existují teorie, že Venuše, podobně jako Země měla oceány kapalné vody. Voda se vlivem narůstající teploty vypařila a následně se pro absenci magnetického pole vodní molekuly střetly s částicemi slunečního větru, což vedlo k jejich rozpadu na kyslík a vodík a k úniku volných částic z atmosféry.
Studie nyní naznačila, že atmosféra Venuše má všechny správné podmínky, aby v ní mohly vzkvétat mimozemské mikroorganismy. Vědci připomínají, že i na Zemi mikrobiální život může přežívat i v drsnějších podmínkách. „Na Zemi známe případy, kdy se organismům daří ve velmi kyselém prostředí, mohou se živit oxidem uhličitým a produkovat kyselinu sírovou," popsal Rakesh Mogul, jeden z autorů studie z Californian State Polytechnic University.
Podle Mogula se atmosféra Venuše skládá převážně z oxidu uhličitého a vodních kapiček smíchaných s kyselinou sírovou.
Planetární vědec Sanjay Limaye také naznačil, že příroda dala planetě asi 2 miliardy let, což je spousta času na to, aby se tam vyvíjel život. „Venuše měla spoustu času na to vyvinout vlastní život. Měla ho mnohem více, než tomu bylo na Marsu,“ vysvětluje.
Na Venuši byla mezi lety 1962 a 1978 byla odeslána série sond, které měly prozkoumat planetu a odhalit případné známky života. Zjištění v té době nevylučovala mikrobiální život z existujících v nadmořské výšce 40 až 43 kilometrů.
Mogul poznamenal, že jediný způsob, jak skutečně testovat Venuši na známky mikrobiálního života, je fyzicky odebrat vzorky z mraků planety. „Abychom to opravdu věděli, musíme tam jít a vzít vzorky mraků. Venuše by mohla být vzrušující novou kapitolou průzkumu v oblasti astrobiologie,“ dodal
Témata: Venuše, astronomie, vesmir
Související
3. června 2021 22:03
17. září 2020 12:50
15. listopadu 2018 22:35
2. prosince 2017 9:49
12. června 2017 9:47
