Milovníci astronomie se o nadcházejícím víkendu mají na co těšit. V sobotu se totiž odehraje zatmění Slunce, které bude možné pozorovat ze střední Evropy. Na jev upozornila například Česká astronomická společnost.
Po meteorologickém začíná dnes i astronomické jaro. Ve čtvrtek 20. března je den jarní rovnodennosti. Mohl by být i o den dříve, anebo naopak o den později. Kdy se zase dočkáme jiného začátku jednoho ze čtyř ročních období?
Milovníci astronomie letos měli důvod se těšit na březen, protože dojde k úplnému zatmění Měsíce a částečnému zatmění Slunce. Z Česka ovšem bude možné pozorovat jen jeden z těchto jevů.
Druhý úplněk letošního roku se blíží, protože nastane již zítra. Během února ale nepůjde o jedinou zajímavou podívanou na obloze.
Milovníci astronomie se na první únorový den těšili už dlouho dopředu. Trojice objektů na večerní obloze se postarala o hezkou podívanou.
Noc z dneška na zítřek bude svým způsobem magická, protože na obloze spatříme první letošní úplněk. Vidět je toho ale v úvodu roku mnohem více, upozorňují experti na hvězdnou oblohu.
Nad Rakouskem ve čtvrtek večer proletěl velmi jasný meteor neboli bolid, který byl vidět i z Česka, potvrdil Astronomický ústav AV ČR v tiskové zprávě. Podle expertů šlo zřejmě o malý úlomek asteroidu pocházejícího z hlavního pásu planetek.
Milovníkům astronomie dnes začne asi nejvíce vzrušující období během letošního října. Na obloze se totiž objeví kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS), která bude podle Astronomického ústavu AV ČR nejzajímavějším objektem na říjnové obloze.
Ve středu 14. srpna se noční obloha stala středem zájmu astrofotografů, když Jupiter a Mars vytvořily úchvatnou podívanou, při níž se zdály být tak blízko sebe, že připomínaly "dvojplanetu". Tato vzácná nebeská konjunkce se znovu odehraje až v roce 2033.
Astronomové poprvé objevili vodu v atmosféře planety, která se nachází v takzvané obyvatelné zóně vzdálené hvězdy. Na planetě s označením K2-18b by se tak mohl vyskytovat život. Nyní budou vědci zkoumat, zda jsou na místě plyny produkované živými organismy. S pomocí vyspělých teleskopů by to bylo možné zjistit zhruba do deseti let.
Podruhé v historii pozorování vesmíru zaznamenalo lidstvo opakující se radiové vlny původem z jiné galaxie. Z jednoho místa doputovaly k Zemi minimálně šestkrát. Jedná se o vzkazy mimozemšťanů, nebo se najde rozumné vysvětlení tohoto jevu?
25. prosince 1758 potvrdil německý sedlák Johann Palitzsch hypotézu anglického astronoma Edmunda Halleyho, že „jeho“ kometa se k Zemi vrací v pravidelných intervalech. Podle jiných vědců je možným původcem života na naší planetě.
Astronomové nedávno objevili nový extrémně vzdálený objekt nacházející se daleko za oběžnou dráhou Pluta. Trpasličí planetka obíhá kolem Slunce v extrémně protáhlé elipse a dostala název 2015 TG387 a přezdívku Goblin. Podle expertů by mohla bát dalším vodítkem k „Planetě X“.
Církevní dějiny jsou doprovázeny nejrůznějšími konflikty – ať už šlo o vymezování kompetencí se světskou mocí jako byli císařové a králové, spory o podobu církve s nejrůznějšími reformátory a heretiky nebo střety s různými filosofickými či vědeckými teoriemi. Málokdo by ale čekal, že nadvládu církve nad vědou asi nejvíce poškodí věda tak nenápadná jako astronomie.
Řím - Italští vědci tvrdí, že se hluboko v půdě Marsu nachází velké solné jezero, kde může existovat život. Rezervoár vody je široký asi dvacet kilometrů a leží pod vrstvou ledu poblíž jižního pólu rudé planety.
Vědci v souvislosti s nejnovějšími poznatky astronomického pozorování došli k závěru, že se jeden z dvanácti nových měsíců obíhajících pátou planetu sluneční soustavy Jupiter nachází v takzvané sebezničující oběžné dráze, která by mohla vést až ke zkáze Jupitera. Informoval o tom britský deník The Guardian.
Washington - Astronomové se rozhodli změnit metodu pátrání po životě ve vesmíru, napsal server Space.com. Pomocí nové analýzy identifikovali přes 100 obřích exoplanet (planet mimo Sluneční soustavu), které mohou mít měsíce s příznivými podmínkami pro život.
"Pokud existuje nějaký střed vesmíru, tak tahle planeta je ta nejvzdálenější." To tvrdil Luke Skywalker o planetě Tatooine. Jaké by to asi bylo žít na planetě se dvěma Slunci, jako měl Tatooine?
Praha - Velmi jasný bolid, který byl ve středu večer vidět na obloze především ve východní části Česka, mohl zanechat úlomky na Prostějovsku. Zaznamenala ho bolidová síť, což je soubor speciálních kamer. Na zajímavý úkaz, kterého si všimli i laičtí pozorovatelé, upozornil dnes Astronomický ústav Akademie věd ČR. Astronomové vypočítali, kdy bolid vstoupil do atmosféry a jakou rychlostí se pohyboval.
Bude to trvat nějakých 5 miliard let než naše Slunce vyhasne. Co se sním stane pak? Na tuto otázku nyní vědci našli odpověď, píše The Guardian.
Planeta Venuše je jednou z nejvíce nepřátelských planet obíhajících kolem Slunce – teplota na jejím povrchu je spalující. A to ani nemluvíme o její atmosféře. Průlomová nová studie přesto možná nalezla důkazy, že mraky Venuše by mohly udržet formy mimozemského života.
Washington - Američtí astronomové objevili dosud nejvzdálenější hvězdu. Modrý veleobr dostal název Icarus. Je vzdálený 9,3 miliardy světelných let od Země, nachází se přinejmenším stokrát dál než jiné dosud známé nejvzdálenější hvězdy.
V průběhu historie se datovalo různými způsoby, od stvoření světa, založení města Říma, podle olympijských cyklů, podle vládnutí krále či jiného vládce a mnoha dalšími způsoby. Jedním z nejmladších způsobů datování je od narození Krista. Dlouho se dokonce nepoužívalo ani mezi křesťany.
22. dubna 2025 21:54
22. dubna 2025 21:40
22. dubna 2025 20:19
22. dubna 2025 19:44
22. dubna 2025 19:35
22. dubna 2025 18:21
22. dubna 2025 17:22
22. dubna 2025 16:08
22. dubna 2025 15:18
22. dubna 2025 14:33
22. dubna 2025 13:50
22. dubna 2025 13:06
Spojené státy už nejsou schopny plnit roli garanta míru a stability nad Evropou – a svět si toho začíná všímat. Je to symptom hlubšího geopolitického posunu, který se v posledních letech stává nepřehlédnutelným. Místo rozhodného lídra vidíme Washington, který ustupuje, slibuje a následně se vymlouvá.
Zdroj: Jakub Jurek
Čtvrté finále mezi Brnem a Pardubicemi se zapsalo do historie, když Jan Mandát zaznamenal nejrychlejší hattrick v play off a stal se teprve čtvrtým hráčem, který ve finále dal tři branky. Brněnský Arttu Ilomäki pak přidal čtyři góly, čímž se stal teprve druhým hráčem v historii, který ve finálovém utkání vstřelil čtyři branky.
