Pátrání po životě ve vesmíru se doposud obecně zaměřilo na místa, která jsou více méně podobná Zemi - skalnaté planety v "obyvatelných zónách" kolem mateřské hvězdy, tedy ve správné vzdálenosti, v níž může na povrchu planety existovat voda v kapalném stavu.
V tomto ohledu se nezdají být dobrými kandidáty planety podobné Jupiteru, protože nemají rozeznatelný povrch. Avšak skalnaté měsíce takových plynných kolosů mohou být něco jiného. "V současné době je známo 175 měsíců, které obíhají kolem osmi planet našeho slunečního systému," uvedl v prohlášení spoluautor vědecké studie Stephen Kane, který je specialistou planetární astrofyziky na Kalifornské univerzitě.
"Zatímco většina těchto měsíců obíhá kolem Jupiteru a Saturnu, které jsou mimo obyvatelnou zónu naší soustavy, v jiných slunečních soustavách to tak být nemusí," řekl rovněž. "Začlenění skalnatých exoměsíců do našeho pátrání po životě ve vesmíru výrazně rozšíří místa, kde můžeme hledat," dodal.
Kaneův výzkumný tým pozorně prošel databázi teleskopu Kepler, který objevil 70 procent z 3700 dosud známých exoplanet. Narazil při tom na 121 plynných obrů, jejichž oběžné dráhy jsou podle všeho v obyvatelných zónách.
Žádné jejich exoměsíce zatím potvrzeny nebyly. Autoři studie jsou přesvědčeni o tom, že mají-li tyto obrovské exoplanety své přirozené satelity - což se zdá pravděpodobné vzhledem k četnosti měsíců v našem slunečním systému -, mohly by být obzvláště slibným místem pro život.
Potenciální formy života na jejich povrchu by například mohly čerpat energii přicházející přímo od jejich hvězdy a stejně tak využívat světlo odrážené jejich mateřskou planetou.
