Světovým děním v posledních dnech hýbá útok na bývalého ruského agenta Sergeje Skripal a jeho dceru, kteří byli otráveni s největší pravděpodobnosti bojovou látkou vyvinutou v bývalém Sovětském Svazu pod jménem Novičok. I přesto, že nervové bojové látky byly vyvinuty již před 2. světovou válkou, o jejich účincích není stále široká veřejnost informována.
Historii nervových zbraní podrobně ve své práci chemická válka ve věku atomu a DNA popisuje Vladimír Pitschmann. První, kdo přišel s bojovou nervou látkou, byl roku 1936 německý výzkumník Gerhard Schrader, který ve své laboratoři vyvinul plyn tabun. O tři roky později byl stejný tým přišel se Sarinem. Na stejném principu jako tabun, fungují i jeho následovníci, jen se neustále zvyšuje jejich toxicita. V 50. letech vyvinuli Američane plyn VX, ze kterého Britové v 50. a 60. letech vyvinuli celou řadu derivátů s označením V.
V tehdejším Sovětském Svazu vznikl i dnes tolik proslavený Novičok, ve vojenském značení Foliant. Ten, na rozdíl od svých západních protějšků, má kapalnou nebo práškovou formu. Cílem sovětských badatelů bylo vyvinout látku, která by mohla být vyráběna v obrovském množství, byla vysoce toxická, mohla být dlouhodobě bez znehodnocení skladována a při použití detekována teprve tehdy až by bylo pro protivníka pozdě a obejít dohody zakazující bojové plyny. Ve všech těchto cílech sovětský výzkum uspěl. Navíc vzniklá látka patřící k jedněm z nejtoxičtějších na světě a je asi šestinásobně účinnější než plyn VX.
Princip všech nervových bojových látek je prakticky stejný. Po proniknutí do těla zabrání látka sníží nebo zabrání enzymu acetylcholinesterázy ve správném fungování. Acetylcholinesterázase nachází v nervových spojeních a její nesprávné fungování vede k narušení přenosu mezi nervovými spojeními a pro tělo celou může mít celou řadu následků. Pokud dojde jen k drobné intoxikaci, dochází k slinění, tečení z nosu či pouhé nervozitě a depresím. Při mírné a střední intoxikaci, dle druhu látky nastávají křeče či naopak povolení svalů.
Při těžkém zasažení nastávají silné křeče, které mohou, při extrémně silných látkách jako je Novičok, vést až ke zlámání kostí. Při použití jiných látek nastává celková svalová paralýza nebo kvůli stažení průdušek udušení. Nervové bojové látky jsou extrémně toxické. K jejich proniknutí do těla může dojít nejen vdechnutím, ale i skrze sliznici oka nebo kůži. Na lehké formy intoxikace existují protilátky. Pokud dojde k masivnímu zasažení organismu, poznamenává Dan Kaszeta, jsou šance na přežití i po nasazení protilátek velmi omezené.
K použití nervových bojových látek, především tabunu, došlo během Irácko-Iránské války 1980-1988, kdy tento plyn použili obě strany konfliktu. Při útoku v tokijském metru v roce 1996 sekta Óm šinrikjó použila Sarin. Plyn VX byl v loňském roce použit při atentátu v Malajsii na bratra Kim Čong-una. Především výrobu starších a jednodušších nervových bojových látek mohou zvládnout i méně technicky zdatné organizace. Do budoucna proto hrozí i možnost teroristických útoků s jejich využitím.
Témata: chemické zbraně
Související
2. května 2024 9:21
7. srpna 2023 17:42
24. listopadu 2022 9:57
4. listopadu 2022 18:40
26. září 2022 18:09
13. března 2022 16:45
