reklama

Poprvé bylo prokázáno, že muži a ženy reagují neurobiologicky odlišně na chování, které buďto zahrnuje, nebo nezahrnuje, ušlechtilost. K takovým závěrům dospěli vědci z Curyšské univerzity, jejichž studii zveřejnil časopis Nature Human Behaviour.

Vědci monitorovali s pomocí funkční magnetické rezonance muže a ženy, kteří se měli rozhodnout, zda se podělí či nikoli o určitou finanční částku. Tímto způsobem zjistili, že mozková struktura, která se aktivuje tváří v tvář rozhodování a je spojena s mechanismem odměny, výrazně reagovala, když se ženy rozhodly podělit se o peníze. A u mužů tomu tak bylo, když se naopak rozhodli peníze si ponechat.

Ve druhém testu vědci podali účastníkům studie látku, která funguje jako dopamin, neurotransmiter, jehož prostřednictvím mezi sebou komunikují neurony systému odměny. Ve farmakologicky upravených podmínkách se ženy začaly chovat egoističtěji, zatímco muži měli tendenci k altruističtějšímu jednání. Tento závěr vědce překvapil.

"Naše výsledky ukazují, že mozek žen a mužů vypracovává ušlechtilé jednání odlišným způsobem, na chemické úrovni," uvedl hlavní autor studie Alexander Soutschek.

Znamená to, že tendence k empatii, sdílení a solidaritě jsou geneticky určeny? A především, že jsou vrozenou vlastností, a tedy výsadou žen, jak to ukazuje tradice, podle níž se na holčičky pohlíží jako na hodné a na chlapce jako zlobivé a málo vnímavé vůči ostatním? Není tomu tak. Vědci tu přicházejí s jiným výkladem. Otázka je složitější a do hry vstupuje kultura.

"Systémy odměny a učení v našem mozku úzce spolupracují. Empirické studie ukazují, že dívky bývají chváleny, a tedy odměňovány, zvláště když je jejich chování v souladu s požadavky společnosti. Proto se jejich systémy odměny naučí očekávat odměnu, když se chovají altruisticky, nikoli egoisticky," uvádí Soutschek. "Rozdíly mezi oběma pohlavími, které jsme při svém výzkumu pozorovali, je možné přičítat různému očekávání závislému na kultuře, které máme vůči mužům a ženám," uzavírá.