Maličké úlomky mozku, které nezuhelnatěly jako zbytek těla, ale dokonce se v důsledku termického šoku změnily ve sklo, byly nalezeny v Herculaneu, antickém městě v italské Kampánii. To v roce 79 našeho letopočtu zaniklo při výbuchu sopky Vesuv, připomíná italský deník La Repubblica.
Britský herec Terry Jones, který trpěl poměrně vzácným druhem demence a který zemřel v úterý v 77 letech, daroval po dohodě s rodinou a lékaři svůj mozek vědě.
Stalo se vám někdy, že dva lidé vzpomínali na stejnou situaci, ale každý ji popsal jinak? Logicky nejednoho z nás napadne, že jeden z nich cíleně klame. Podle vědců to ale nemusí být pravda. Ta je totiž někdy mnohem složitější.
Pokud se budete chtít oprostit od reality, není potřeba konzumace alkoholu, drog, či jiných návykových látek. Bohatě postačí dívat se po dobu deseti minut někomu přímo do očí. Podle výzkumu italského psychologa Giovanniho Caputa se dostaví změny vědomí.
V České republice způsobila nejhorší epidemii na světě. Je extrémně vzácná a prakticky neléčitelná. Šance na přežití je nízká a zabíjí do několika dní. Ačkoliv se o ní příliš nemluví, Naegleria fowleri zvaná též améba je prvok, který dokáže evakuovat akvaparky i celá města.
Průměrný člověk konzumuje mnohem víc kalorií, než tomu bylo před 50 lety, což má ničivé následky pro jeho pas - a mozek, varovala nová studie, o které informoval zpravodajský server News.com.au.
Výkonnost paměti závisí částečně na době a kvalitě spánku. Kdo nikdy nezažil probdělé noci před zkouškami? Spánek umožňuje posílit schopnost pamatovat si to, co jsme se předtím naučili. Díky pokroku ve zkoumání mozku dnes vědci vědí, které jeho zóny jsou spojeny s učením a v době spánku se aktivují. Nedávný výzkum týmu Stéphanie Mazzové z Lyonské univerzity přinesl některá upřesnění, napsal francouzský deník Le Figaro.
Nad některými objevy zůstává rozum stát. Takovýmto objevem je rozhodně i informace, že úředník žijící ve Francii postrádá svůj mozek.
Česko se dnes připojí ke Světovému dni porozumění autismu. Připraveno je jen v Praze několik akcí, například předání ocenění nebo slavnostní nasvícení Tančícího domu a Petřínské rozhledny v modré barvě symbolizující komunikaci a sebevyjádření, což jsou oblasti, ve kterých mají lidé s těmito poruchami problémy. Další akce budou pokračovat po celý duben.
Každý z nás čas od času na něco zapomene – ať už je to schůzka, položka na nákupním seznamu nebo telefonát, který jsme měli vyřídit. Někteří zapomínají více, jiní méně. Podle vědců z University of Toronto není od věci, když si na některé věci prostě nevzpomínáme.
Říká se, že ráno je moudřejší večera. Staré známé pořekadlo staví na předpokladu, že lidský mozek si do rána utřídí v hlavě myšlenky, které dokáže oddělit od emocí a přinést na celou věc jiný pohled. Ve skutečnosti ale celý princip funguje trochu jinak.
Jedna z mála rad od doktora, kterou by většina z nás poslechla s radostí. Denní dávka čokolády má podle vědců velmi pozitivní vliv na paměť i další funkce mozku.
Jak víme ze zombie filmů, nemrtví nejvíce touží po lidských mozcích. Napadlo vás někdy, co by se stalo, kdyby takový lidský mozek snědl obyčejný člověk třeba na svačinu? Odpovědí na otázku, co se stane, pokud budete jíst lidské mozky nebo jiné části lidského těla, se zabývá server Medical Daily.
Americká NASA přišla s ambiciózním plánem, podle kterého chce do dvaceti let poslat na Mars lidskou posádku. To s sebou přináší mnohé výzvy, které budou muset výzkumníci i samotní astronauti překonat. Posádka bude například během dlouhé cesty i následujícího pobytu na Rudé planetě vystavena jen velmi nízké gravitaci. Přečtěte si, jak takové prostředí může ovlivnit lidský mozek.
Řekni mi, na co myslíš, když si sedneš ke stolu, a já ti povím, jestli ztloustneš! Dávky jídla, které si zvolíme, jsou těsně spojeny s duševním rozpoložením, s nímž ke stolu přistupujeme. Tento mechanismus vysvětluje bludný kruh obézních osob, píše italský deník Corriere della Sera.
Známe to všichni. Večer si jdeme lehnout s hlavou plnou myšlenek, ráno ale máme problém si na řadu z nich vzpomenout. Dlouhou dobu bylo toto fungování mozku pro odborníky záhadou, nyní se jim ale podařila zapeklitá hádanka vyřešit.
Mnohokrát bylo prokázáno, že odtučňovací diety jen zřídka dlouhodobě zabírají a že jejich vedlejší účinky jsou na pováženou. Člověk sám nerozhoduje o tom, kolik bude vážit, diety jsou odsouzeny k neúspěchu a ke zlepšení zdravotního stavu je třeba denně vyvíjet fyzickou aktivitu, píše francouzský deník Le Figaro.
Často si jsme jisti tím, na co si vzpomínáme, ale paměť není vždy docela důvěryhodná. Vědci prokázali, že mnozí z nás jsou přesvědčeni, že si vzpomínají na nejranější dětství, ale v té době ještě mozek nevyvinul pro tento účel nezbytné struktury, píše italský deník Corriere della Sera.
V poslední době se v médiích dost přetřásá otázka opilecké ztráty paměti známé jako "opilecké okno". Ale co to doopravdy znamená z hlediska mozkových procesů a jak běžné něco takového je - především mezi mladými lidmi? Zpravodajský server BBC News připravil několik základních faktů.
Pokud jste se někdy přistihli, jak zíráte na dlouhý jídelní lístek v restauraci a jste naprosto neschopní se rozhodnout, co si objednáte k obědu, pak jste zažili to, co psychologové nazývají zahlcení možnostmi. Mozek postavený před ohromné množství obdobných možností má problém se rozhodnout, napsal server Medicalexpress.
Všichni si čas od času stěžujeme na paměť. Podle vědců bychom ale za ni měli být rádi. Je totiž mnohem lepší zapomínat, než si pamatovat vše. Zapomínání nám totiž pomáhá víc, než se zdá.
I přes veškerá tvrzení a rady, které jste slyšeli, osm sklenic vody denně není klíčem k dobrému zdraví. Stejně tak pokud si v zimě nechcete brát tlusté bundy, pak to taky není hlavní důvod, proč se nachladíte. A těhotenství? Rozhodně netrvá devět měsíců, jak jste si doposud mysleli.
Uvažovali jste někdy na tím proč někteří lidé si dokáží sny pamatovat dlouho a stejně dobře jako reálné vzpomínky, zatímco jiní si sny nepamatují vůbec, či dokonce tvrdí, že se jim žádné nezdají? Podle nedávné vstudie jsou tyto rozdíly zakódované pouhými dvěma geny.
31. března 2025 21:34
31. března 2025 20:30
31. března 2025 20:07
31. března 2025 17:17
31. března 2025 16:37
31. března 2025 15:26
31. března 2025 12:44
31. března 2025 12:15
31. března 2025 11:25
31. března 2025 10:56
31. března 2025 10:11
31. března 2025 9:33
31. března 2025 8:58
31. března 2025 8:32
31. března 2025 4:00
30. března 2025 21:47
Jen několik desítek kilometrů od hranic s Českem panuje podezření na slintavku a kulhavku na farmě. V neděli o tom informoval ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). V reakci má podle jeho slov dojít ke zpřísnění opatření na hranicích se Slovenskem.
Zdroj: Jan Hrabě
Česká republika čelí významnému nárůstu počtu případů virové hepatitidy A, známé jako infekční žloutenka či nemoc špinavých rukou. Podle údajů Státního zdravotního ústavu bylo do 28. března 2025 zaznamenáno již 320 případů této nemoci. Tento alarmující trend navazuje na loňský rok, kdy bylo v zemi evidováno 636 nakažených, přičemž dva lidé nákaze podlehli. Vývoj naznačuje, že se infekce šíří napříč celou republikou a podle dat Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) je patrný nárůst i v dalších zemích světa.
