Uvažovali jste někdy na tím proč někteří lidé si dokáží sny pamatovat dlouho a stejně dobře jako reálné vzpomínky, zatímco jiní si sny nepamatují vůbec, či dokonce tvrdí, že se jim žádné nezdají? Podle nedávné vstudie jsou tyto rozdíly zakódované pouhými dvěma geny.
Určitě to znáte také. Například zazní písnička a vy si okamžitě vybavíte určitou osobu nebo situaci, ve které jste ji slyšeli. Kontext hraje podle vědců v našich vzpomínkách velkou roli. Nicméně nový výzkum ukazuje, že lze i úmyslně zapomenout. Jak?
Klecany (u Prahy) - Čeští vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) sídlícího v Klecanech u Prahy tvrdí, že používání GPS navigace v takzvaných chytrých brýlích může ovlivnit fungování mozku. Podle jejich studie se už po třech měsících zhoršuje prostorová paměť.
Lidstvo by už za několik desítek let mohlo dosáhnout nesmrtelnosti. Tvrdí to uznávaný odborník a futurolog Ian Pearson s tím, že prakticky každý kdo se narodil po roce 1970 může mít věčný život na dosah ruky. Ale za strašnou cenu.
I přes vyspělou medicínskou péči zůstává rakovina jedním z největších postrachů lidstva. Naštěstí je úroveň lékařství natolik vyspělá, že mnoho nádorů dokáže vyléčit, pokud jsou zachyceny včas. Stále ale existují takové typy rakoviny, které nelze léčit vůbec. Jedním z těch nejagresivnějších je glioblastom, při kterém lékaři nebojují o záchranu života, ale o zvýšení naděje na přežití několika dalších týdnů.
Vědci učinili fascinující objev vysvětlující původ takzvaných fiktivních vzpomínek z ranního dětství. Téměř 40 procent lidí mohou si své první vzpomínky vůbec nepamatovat – jsou totiž vymyšleny jejích vlastním mozkem.
Washington - Badatelé ze Stevens School of Business, Temple University a Baruch College zkoumali, zda vůně kávy může ovlivnit kognitivní funkce, tedy například paměť a koncentraci, i když třeba nápoj ani neobsahuje kofein.
Londýn - Jak víme ze zombie filmů, nemrtví nejvíce touží po lidských mozcích. Napadlo vás někdy, co by se stalo, kdyby takový lidský mozek snědl obyčejný člověk? Odpovědí na otázku, co se stane, pokud budete jíst lidské mozky nebo jiné části lidského těla, se zabývá server Medical Daily.
Sydney - Napadlo vás někdy, jak je možné, že vám kručí v břiše, když žaludek nemá žádné nervy? Jak lidské tělo pozná nutkání na stolici, když ani střeva neobsahují nervy? Jak je možné, že celý proces trávicího traktu funguje tak perfektně, jako žádný jiný? Vědci na tyto otázky konečně našli odpověď, která je zaskočila. V těle podle nich nemáme jeden mozek, ale dva.
Peking - Asi tucet čínských firem nechává v reálném čase monitorovat pomocí senzorových čidel mozky svých zaměstnanců. Záměrem rozhodně není zlepšit pohodu zaměstnanců, zařízení má za úkol především zvýšit jejich produktivitu, píše deník Le Figaro.
Zní to jako z béčkového hororu: Mozek se v lidském těle začne sám pojídat. Myslíte si, že je to nemožné? Podle vědců jste na omylu. Na rozdíl od filmového plátna se z vás sice nestane zombie, přesto může mozek sám sebe sníst.
Většina lidí si připadá chytrá a někteří více, než ostatní. Jak to ale skutečně poznáte? Jednou z možností je donutit své okolí k IQ testu, můžete ale zkusit i pozorovat ukazatele, které mohou naznačit, zda se odlišujete od průměru.
Možná už jste slyšeli že lidé, kteří mají analytické či logické myšlení využívají levou stranu mozku, a že u těch, kteří jsou více umělecké typy, dominuje pravá strana mozku. To ale není pravda. Žádné vědecké studie neprokázaly, že by u někoho byla jedna hemisféra dominantnější, než ta druhá.
Američtí vědci lokalizovali nerv zodpovědný za vysílání signálu o sytosti žaludku a zjistili, že jeho zmrazení může vést k úbytku váhy. Upozornil na to news.com.au.
Významný úspěch slavili američtí vědci ze Salk Institute, kteří jako první publikovali o úspěšném implantátu lidského mozku myši – mozek hostitele se implantátu ujal a zásoboval ho krví a živinami po několik měsíců. Tato implantace rozhodně nebude poslední, cílem výzkumu je zjistit, jestli by se tyto mozkové implantáty nedaly využít jako „náhradní díly,“ kterými by šlo nahradit poškozené části lidského mozku, ať už by šlo o části poškozené zraněním nebo nedostatečně vyvinuté.
Jakmile nám začne selhávat paměť, vyvstává před námi přízrak Alzheimerovy choroby. Naštěstí jde ale nejčastěji o planý poplach. S přibývajícím věkem je normální, že paměť už je trochu méně výkonná. "Stárnutí schopnost pamatovat si nemění, nebo jen velmi málo," říká profesor Bruno Dubois z kliniky Pitié-Salpêtriere v Paříži.
Washington - Tým vědců z americké Yaleovy univerzity dokázal až na 36 hodin obnovit cirkulaci krve do mozků z mrtvých prasat, a přivést tak miliardy mozkových buněk zpět k životu. O pokusech, které "by mohly změnit definici smrti", informoval tento týden magazín MIT Technology Review.
Určitě to znáte také. Například zazní písnička a vy si okamžitě vybavíte určitou osobu nebo situaci, ve které jste ji slyšeli. Kontext hraje podle vědců v našich vzpomínkách velkou roli. Nicméně nový výzkum ukazuje, že lze i úmyslně zapomenout. Jak?
Vědci přišli s tvrzením, které zní tak trochu jako z příběhu science fiction. Nový objev by údajně mohl pomáhat vyvolat poslední vzpomínky obětí vražd a usvědčit tak pachatele. Vědci totiž zjistili, že naše mozky obsahují genetické „markery", které by mohly být použity k odemknutí vzpomínek i poté, co lidé zemřeli.
Pouze jedno nepříliš vážné poranění na hlavě může radikálně zvýšit riziko vzniku Parkinsonovy nemoci. Lidé s „mírným traumatickým poškozením mozku" mají o 56% vyšší pravděpodobnost, že jim bude diagnostikován Parkinson, varují vědci.
Evoluce je pro mnohé jen termín z učebnice biologie. Jenže jde zároveň o něco, co stále probíhá. Je příliš brzy říkat, jak budou lidé vypadat za několik tisíc let. Jasné ale je, že my jsme získali díky síle výběru některé „superschopnosti“, které naši předci neměli, píše server IFL Science.
Řím - Vůči egoistické či altruistické volbě reagují mozky žen a mužů rozdílně: zatímco u žen se systém odměny více aktivuje, když učiní rozhodnutí s příznivým společenským dopadem, jako je pochopení a pomoc, u mužů naopak tentýž neuronový spoj pracuje s větší intenzitou, když učiní egoistické rozhodnutí.
Jistě znáte ten pocit, kdy prožijete událost, o které se vám zdá, že jste ji nezažili poprvé. Déjà vu, jak se onen fenomén nazývá, je pro vědce dodnes záhadou, a nedokáží ho nejen vysvětlit, ale ani potvrdil.
9:48
Policie v pátek opět zasahovala proti agresivnímu muži na jižní Moravě. Tentokrát se to v Brně obešlo bez použití střelné zbraně. Útočník byl zadržen za použití donucovacích prostředků. Lidem nehrozí žádné další nebezpečí.
Zdroj: Jan Hrabě
Srpen přinese velké novinky v pražské železniční dopravě. Ještě o víkendu sice bude provoz omezen, ale už od pondělí začnou cestující využívat dvě nové stanice, respektive zastávky. Dochází proto i k menším změnám v trasování některých linek.
