Lidé využívají jen 10 % mozku? Povídačkám o mozku věří řada z nás, pravdivé ale nejsou

Vědci z univerzity z Utahu zkoumali mozky až u 1000 subjektů a zjistili, že neexistuje žádný významný rozdíl v mozkové dominanci. V aktivita jedné i druhé hemisféry byla více či méně stejná, píše server Business Insider.

Lidé využívají jen 10% mozku

Kdyby to byla pravda, z pohledu evoluce by to znamenalo, že bychom zbytečně živili velkou část mozku, která je v podstatě k ničemu. Skutečnost je taková, že mozek využíváme celý – to dokazují i skeny aktivity mozku. Pravdou ale je, že jsou případy, kdy lidé utrpěli poškození mozku a jeho část se stala nefunkční, zatímco ostatní části fungovaly relativně normálně. To se dá ale vysvětlit například tím, že tyto funkce si „přebraly“ nepoškozené části mozku, nebo došlo ke změnám, které nejsou snadno zjistitelné.

Každý člověk má vlastní styl učení

Často se říká, že někteří lidé se dokáží lépe učit, když informace slyší, jiným zase pomáhá psaní poznámek. Jiný využívají vizuální či mnemotechnické pomůcky. Ve skutečnosti existuje pouze velmi málo studií týkajících se stylem učení . Vědci dělali pokusy s různými styly učení, ale neobjevil žádné významné rozdíly mezi testovanými skupinami.

Muži a ženy se učí jinak

Neexistují ani žádné hodnověrné důkazy, že by se mužský a ženský mozek učil jinak. Žádný výzkum neprokázal rozdíly v tom, jak jsou neurony v mozcích propojovány. Nezjistilo se ani, že by mozky rozdílných pohlaví fungovaly jinak. Faktem nicméně je, že mužský mozek je větší - to ale souvisí hlavně s tím, že mužské tělo je větší než ženské, takže i mozek je větší. Souvislost s inteligencí to však nemá.

Po čtyřicítce to jde s mozkem s kopce

Některé kognitivní schopnosti se s věkem opravdu snižují. Obecně se tvrdí, že jako děti se snadněji naučíme nové jazyky protože dětské mozky jsou nastaveny na to, aby přijímaly informace. Ale studie ukázaly, že ani to nemusí být vždy pravda. Navíc starší mozek může mít oproti mladšímu i své výhody. Starší lidé mají obvykle lepší slovní zásobu a umějí lépe zhodnotit situace. Snadněji také dokáží udržet své emoce pod kontrolou.

Člověk má 5 smyslů

Mluví se o pěti smyslech: zrak, sluch, chuť, čich a hmat. Ve skutečnosti jich máme více. Někteří neurovědci hovoří až o 21 smyslech . Umíme také třeba vnímat tlak, teplo i bolest, a máme i smysl pro rovnováhu.

Pití alkoholu zabíjí mozkové buňky

Nadměrná konzumace alkoholu poškozuje naše vnitřní orgány, takže je jasné, že má i negativní vliv na mozek. Nicméně množství alkoholu, které je potřeba k přímému poškození mozku by způsobilo otravu alkoholem, otok mozku a následnou smrt. Znamená to, že mírné pití alkoholu nemá žádný vliv na zabíjení mozkových buněk.

Poškození mozku je trvalé

Mozek je orgán, který řídí naše tělo, takže když se poškodí, znamená to obvykle vážný problém. Ukázalo se, že pokud nastane zranění mozku, dokáže se mozek většinou docela dobře zregenerovat. Vědci v minulosti věřili, že máme konečný počet buněk a že už se nikdy se neobnoví. Dnes už víme, že mozek je docela „pružný" orgán a může vytvářet nové buňky.

Víme, co nás dělá šťastnými a co ne

Všichni máme představu o tom, co nás těší a co ne. Ale ve skutečnosti, když přijde nějaká situace, nemáme žádnou kontrolu nad tím, co se děje v našem mozku a jaký scénář nás opravdu udělá šťastným nebo naopak smutným. Pokud nám například zemře někdo blízký, neumíme předpovědět, zda budeme cítit smutek či zoufalství – nebo zda budeme cítit něco úplně jiného. Samozřejmě nějaké tendence zde jsou, ty ale rozhodně není možné zobecnit.

Poslech Mozarta vás udělá chytřejšími

Výzkum v 50. letech zjistil, že pokud studenti kalifornské univerzity v Irvine poslouchali 10 minut Mozartovy skladby před prováděním IQ testů, zlepšili v něm své skóre o 8 bodů. Tento jev byl později pojmenován jako Mozartův efekt. Tato studie se však považuje za kontroverzní a zatím nikomu se ji nepodařilo zreprodukovat. Odborníci proto obecně soudí, že jde o mýtus.

Témata:  mozek,  lidé