reklama

Pokud si chcete následující experiment vyzkoušet, pokuste se zahledět na deset minut do očí jiné osoby. Důležitá je ta pasáž, při které se budete mít tendenci začít smát a experiment ukončit. Je důležité ji překonat. Dále je potřeba snažit se nemrkat a provádět experiment v tlumeném světle. Pokud všechno zvládnete, měli byste začít vnímat neobvyklé pocity společně s dalšími anomáliemi.

Čtyřicet lidí se zúčastnilo v roce 2015 výzkumu italského psychologa Giovanni Caputo, kdy dvacet z nich bylo rozděleno do párů, ve kterých si vzájemně protistrany hleděly intenzivně, po dobu deseti minut, do očí ze vzdálenosti jednoho metru. Těch zbylých dvacet fungovalo jako kontrolní skupina, jejímž úkolem bylo koukat stejně intenzivně do bílé zdi.

Poté, co uběhlo deset minut "zírání", účastníci výzkumu vyplňovali dotazník, který se týkal jejich vizuálního či zvukového vnímání, nebo také emocí, které při experimentu pociťovali. Z vyhodnocených odpovědí vyplývá, že až 90% zkoumaných objektů (těch hledících si vzájemně do očí) pociťovalo halucinaci ve formě deformace obličeje. Z toho 75% vidělo znetvořenou tvář, 50% tváří se změnilo v jejich vlastní tváře a 15% vidělo tvář některého z členů rodiny.

Dále respondenti ve svých odpovědích udávají, že čelili velkému návalu emocí, ztišeného, či naopak zesíleného vnímaní zvuku, nebo zažívali pocit, že jsou úplně mimo realitu. To vše se řadí mezi takzvané disociativní poruchy.

Caputo již podobný průzkum prováděl v roce 2010. Padesát dobrovolníků sledovalo svůj odraz v zrcadle a z jejich následných výpovědí lze uvést, že má podobné účinky, jako pokus výše uvedený. Jeho účinky ale nejsou tak silné. Někteří tehdy popisovali pocit přítomnosti cizí osoby, nebo zjevení se vizuálních halucinací (příbuzní, či jakýkoliv jiný vzhled obličeje). Někdo uváděl pouze změnu barvy tváře v odrazu zrcadla za doprovodu silných emocí.

Neurovědci Martinez-Conde a Stephen Macknik popisují tento proces za zcela běžný jev, kdy se reakce neuronů při nepřerušovaném sledování jednoho bodu zpomalí, celkové vnímání začne slábnout, dokud mu nedáte zase podnět, který by narušil celý proces (například zamrkání okem). To způsobí mírnou ztrátu spojení s realitou - změnu vidění, nebo domýšlivost mozku. Uvádí server sciencealert.com.

Loading...

2 komentáře (Poslední 16.09. 11:59) Napište svůj názor

reklama